$title FF:CJA014/D Současný český jazyk - lexikologie

print_last_updated

$1 Obsah
print_toc

$date 2014-02-18 12.41:51

$1 Roviny
- [b morfémy] - první, co nesou význam
- spojují se do [b slov]

$1 Slovo
- diskrétní forma v textu je schopna nést význam
- nad slovy - [b syntaktická rovina] - spojování slov do celků

$1 Organisace
- seminární práce
	- na 2. hod. se zapisují
	- něco si musíme přečíst
	- vybíráme si z toho, co nám Hladká dá
	- zpracování handoutů, mít je
- 2 absence
- písemná zkouška

$2 Literatura
- [i FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. [b Česká lexikologie]. Vyd. 1. Praha: Academia, 1985. 281 s]
	- nejvíce doporučená
	- ukázka celk. uchopení lexikologie
	- složitá, není to učebnice
	- přečíst [b onomaziologii] v ideálním případě
- [i František Čermák: [b Lexikon a sémantika]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 357s.]
	- kompendiální práce o lexikonu
	- [i [b kompendium:] příručka, stručný přehled]
	- čermák je [b korpusovec] a fraseolog -> vychází z materiálu
	- pak je i jazykozpytec (komparativní)
- ani jedno neni povinné, ale prostě bychom to fakt měli přečíst (druhá se hodí do magistra kvůli [i předm. Lexikon a gramatika //Karlík])
- [i ČEJKA, Mirek. [b Česká lexikologie a lexikografie]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1992. 53 s. ISBN 80-210-0393-6]
	- skripta, pomůcka
- [i [b Manuál lexikografie]. Edited by František Čermák - Renata Blatná. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1995. 283 s. ISBN 80-85787-23-7.]
	- slovníkářství
	- náhled problémů jednotlivých lexigrafií (počítačová a bla bla)
	- nastudovat [b první tři stránky] - pokus o klasifikaci slovníků
- [i LYONS, John. [b Semantics]. Vol. 2. Cambridge: Cambridge University Press, 1977. ISBN 0-521-29186-0.]
- [i LEECH, Geoffrey Neil. [b Semantics :the study of meaning]. 2nd ed. Harmondsworth: Penguin Books, 1981. xii, 383 s. ISBN 0-14-021694-4.]
	- Lyons i Leech - východisko pro systém, jak se to učí u nás (FF@MUNI)
- [i NĚMEC, Igor. [b Vývojové postupy české slovní zásoby]. Praha: Academia, 1968. 192 s.]
	- teoretik, jeden z nejlpších prý
	- zabývá se vývojem slovní zásoby češtiny
- [i MARTINCOVÁ, Olga. [b Neologizmy v dnešní češtině]. Praha: ÚJČ AV ČR, 2005. 248 s. ISBN 80-86496-21-X]
	- Martincová se nelogoismy zabývá celý život
	- vytvořila [b slovníky neologismů]
	- tahle práce je soubor článků
		- [b základní článek]: [i Problematika neologismů v současné spisovné češtině], 1983
			- monografie - co to je neologismus, jak se tvoří, a tak
- [i GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2., opr. Praha: Lidové noviny, 2003. 799 s. ISBN 80-7106-134-4.]
	- nebyla určená studentům
	- Hladká: Lexikologie
		- pro středoškolské učitele -> zcela elementární -> [b všichni přečíst]
		- dobré ke [b státnicím] (prý se toho zkoušející drží)
		
- studijní materiály jednotlivých učitelů
	- [i Lexikologie, tradice a současnost české lexikografie] (název??)
		- článek povinný ke zkoušce: celý přečíst (to, co tam je od 20. století)
	- [i SSČ pro školu a veřejnost]
		- znát úvod a závěr (pravidla zpracování slovníku, přílohy, co v nich je, ...)

- předmět - sémantická analysa v praxi

$1 seminární úkol
+ zadání literatury, přeříkání jako krátkého referátu
	- z několika pramenů připravit nejpodstatnější věci o dané problematice
+ jednotlivé oblasti slovníků
	- udělat handout, pak být k disposici, když se něco s tím pak budě dělat
	- 3stránkový handout, smysluplný úkol či cosi
	- slovníky:
		- neologismů (3 kusy, říct něco o nelogismech, anglicismy)
		- retrográdní a frekvenční
		- onomaziologismů (sl. synonym, věcné sl. - thesaury)
		- fraseologické (čermák, představení cosi)
		- etymologické a historické
		- onomastické (vlastní jména)
		- nářeční a slangové
		- příznakové slovníky (obtížně zprac. - dělají je laici)
		- gramatické (valence a tak)
+ nějaké lexikologické uchopení korespondence
	- bude upřesněno
	- materiál na webu - pravidla pro sem. úk. 2012
	- stud. dostanou dopisy, mají vyhledat příznakové jednotky, které nejsou v SS(J)Č
	- doplňování kontextů
+ vybrat si zahraniční článek o lexikologii/~grafii, 2013/2014
	- smysluplné české resumé o 4-5 pg.
	
$1 Lexikologie
- [b materie jazyka]
- zkoumá lexikální rovinu jazyka (lexikon) a její vztah k okolním rovinám (slovotvorná, gramatická, syntagmtické vztahy)
- logos = slovo, stalo se z něj "nauka" (~logie), spousta významů
- lexis = slovo.. prostě slovo
- zabývá se
	- lex. rovinou [b komplexně] - formou, významem, užíváním lex. jednotek
	- také vztahy spojující jednotky v lexiconu (form. i význámové)
	- v širokém smysl i morfologie ([i učit ~ učitel]), jádro synonymie a tak
	- okrajově vývojem, vznik, zánik slovní zásoby
	- sleduje stratifikaci lexiconu
		- slang / nářečí
		- neutrální / příznakové
		- různá jiná členění
		- vnitřní strukturace lexika

$2 Dělení lexikologie
- [b synchronní]
	- tohle dělení: Saussure
	- dnešní lexicon
- [b diachronní]
	- starý lexicon
	
- [b sémasologie]
	- od formy k významu
	- lexikální sémantika
	- dané slovo má nějaké významy v normální češtině, pak jiné v nářečích, a tak - 1 forma ~ různé významy
	- sleduje se 1 slovo nebo celé kategorie, ...
- [b onomasiologie]
	- od významu k formě
	- [i jak se říká tomu a tomu?]
	- např. slovník synonym, thesaury, ...

$2 Subdisciplíny lexikologie
$3 Slovotvorba
- zkoumá form. slovotv. prosředky má cs k tomy, aby vyjádřila obsah

$3 Ethymologie
- zabývá se pouze původem a původními podobami slov

$3 Další
- [b fraseologie]
	- zabývá se frasemy
- [b terminologie]
	- termy
- [b onomastika]
	- parasystém proprií (prostě jsou divný)
- [b lexikografie]
	- mainly praktická
	- nauka o tvorbě (a tvorba) slovníků
	- prolínání s filosofií a logikou
- anthropolingvistika a podobné - myšlení se zřejmě neobejde bez jazyka - zkoumání, jak se slova ukládají, vyvolávají, jak se ukládají významy slov, ...
- determinismus - myšlení se odvíjí od mateřského jazyka


$date 2014-02-25 12:42:32

$1 Referáty - pokračování
- slovníky - makrostruktura, mikrostruktura
	- mikrostr. - okopirované heslo s popisky co je co

- dopisy
	+ vypsat slova/frazémy, jež nejsou v SSČ (nebo jsou s předem danými charakt.)
	+ ??
	+ zkontrolovat podle SSJČ


$1 Lexikologie
- spolupracuje s ostatními vědami, protože je komplikovaná
- obtížné zkoumat, protože
	- lexikon je obrovský soubor velice různorodých jednotek
	- kde hranice mezi lexikonem a gramatikou
		- lexikon se musíme naučit
		- gramatika je prediktivní (má pravidla, lze ji odvodit) - [b usouvztažňuje]
			- ne vždy:\+ [i dům - dom[u y]]: gramatika nese i informaci (těch domů je víc) \+ [i pěkn[u ý] - pěkn[u é]]: pouze usouvztažňuje
			- někdo tvrdí, že gramatika je základem lexika
- komplexní lexikologie se málokdy dělá jako věda

$2 Historie
- nejprve tvorba slovníků
- ve starověku, když si uvědomili, že potřebujou používat převod mezi jazykem
- od té chvíle trochu lexikologie
	- zjistili, že významy nejsou 1:1 
- jinak většinou gramatika, teoreticky zajímal lexikon akorát filosofii (pojmy, ...)
- i v 19. stol. se lexikon pomíjí - hlavně se hledala souvislost mezi jazyky a to se dokazovalo na hláskových změnách
	- zajímalo to jen dialektology a něco něco

$2 Strukturalismus
- pak [b strukturalismus] - zaměřil se na strukturu, (především ta průhledná - gramatika, fonologie, morfologie (ta je pravidelná))
	- rozsah lexika strukturalismus nebyl schopen uchopit
- struktura lexikonu je značně diskutabilní
- pokusil se popsat sémantiku všech slov přes nějaké stavební prvky
	- komponentová / sémová analysa

$2 2. pol. 20. stol.
- vrchol 80. léta
	- ve středo- a východní evropě - komplexní lexikologie
	- Filipec
- ke konci 20. stol. se od komplex. pohledu ustupuje, protože není jasné, jestli to jde teoreticky zvládnout
	- nyní se zase řeší gramatika (generativní gramatika (hranice slovníku), kognitivní s. - jak se vnímájí slova a tak)
₋ Čermák - Kompendium o lexikologii: starší pohled, hrdinský čin, že si to troufl vydat v dnešní době

$1 Slovní zásoba
- ustálené jednotky, jež společenství užívá
- centrum lexikonu
- synchronní češtiná má [b řádově statisíce] jednotek typu jedno slovo (odhady se různí)
	- čapek cca 70k jednotek
- počet lex. jednotek téměř nejde spočítat
	- protože se jazyk mění
	- cs je flektivní se spoustou potenciálních slov (odvozené tvary, na hranici gramatiky)
- hapax - slovo, které se vyskytne jen jednou
	- problém s určováním významu

$2 Aktivní a pasivní slovní zásoba
- aktivní - používáme
- pasivní - čemu rozumíme, blbě se odhaduje pro jazyky typy češtiny
	- bývá 6násobek aktivní
- průměrný člověk se středním vzděláním aktivní sl. z. [b 10-15k]
	- zavisí třeba na sečtělosti
- minimum k [b elementární komunikaci] 1500 slov
. porozumění při znalosti lemmat
	- 10 lemmat: 19 %
	- 2k lemmat: 80 %
	- 50k lemmat: 98.27 %

$3 Jádro
- [b centrum]
- nejfrekventovanější slovní zásoba
	- slova, jež označují nejběžnější potřeby/jevy (nebo pomocná)
- v jazyce nejstabilnější (-> nejstarší, lexikon nemá průhlednou strukturu)
- od slov jádra se odvozují další slova
- pomocná slova nejfrekventovanější
	- předložky, spojky, být
	- gramatická slova - stějně frekventovaná jako koncovky

$4 Glottochronie
- porovnáváním slov se zjistí, že jsou si jazyky nějak příbuzné (vzdálenost závisí na čase)
- dokáže spočítat v jakém momentě dva jazyky ještě byly společné
- srovnává prvky jádra
	- mění se pomalu, takže se ty jazyky dají sledovat lépe
	- zjistilo se, že se ve všech jazycích mění ve [b stejném tempu]

$3 Periferie
- prostě to na okraji

$2 Proč se mění slovní zásoba
- vlivy cizích jazyků
	- móda, okupace, ...
- pojmenovat něco, co jsme neměli pojmenovaného
	- nový jev nebo nové chápání už pojmenovaného jevu
- slangy
	- specifický slovník
	- tvoří se, protože identifikační prvek (spojovací, odlišovací od jiných)
	- jazyková hra, synonymní hra
- argot
	- snaha, aby ostatní nerozuměli
- okasionalismy
	- rodinná slova
		- pro existující obsah nová forma
	- emoční sféra
		- vytvořit neohrané slovo
	- publicistika
		- něco, co zaujme (krátkodobě)
- opositnost pojmů
	- velmi silný, snaha, aby se oposita tvořila stejně
	- ve st. češtine: [i chudnout - bohatět ]
	- v nové: [i chudnout - bohatnout]
- lidová etymologie
	- snaha o najít průhlednost, mylná etymol. -> přetvoření slova
	- [i koniklec] - původně [i poniklec] od [i poniknúti] (od sklánět hlavu)
	- [i hrozinky] - hyperkorekce, protože si myslí, že to je od hroznů
	- [i mateřídouška] - kalk - [i mateřie dúška] (matčina duše), měnilo se na dech a tak

$date 2014-03-04 12:50:16

$1 Způsoby rozšiřování slovní zásoby

$2 Přejímání jednotek z cizího jazyka
- dnes především z eng
- provede se adaptace (pravopis, morfologie)

$3 Adaptace
- cs je flexivní, takže se to musí ohybat - přidá se sufix, který se ohýbá
- slovesa většinou ke 3. třídě slovesné
- posouvá se význam

$3 Napodobování formy - kalkování
- kalkování - české prostředky napodobí cizí vzor (buď stuktura (slovotvorný kalk), sémantický kalk)

$2 Tvoření nových slov
- ze stavebních prvků, které máme

$3 Derivace
- od existujícího slova
- v cs hojně používáno

$3 Skládání
- skládání z cizích nebo českých prvků
- taky časté

$3 Abreviace
- zkrátí se slovo a je normálně ohýbáno
- [i odpadkový koš -> odpaďák] - spíš derivace

$2 Fraseologický vznik
- anomální kombinací existujících forem, ustálením vznikne nový význam ([i slepá ulička])
	- význam odlišný od konjunkce významů - výsledek se musíme naučit

$2 Metonymické přenesení
- aka sémantická derivace
- [i koruna (na hlavě) -> koruna (peníz)]

$2 Lexikalisace
- základnem (aktuálních) slovníků jazyka jsou hotová slova a modely, podle nichž lze tvořit nová slova ([i talár -> talárovna] (ale mohla by být i [i talárnice] (jako márnice)))
- vzniká [b možné slovo], pak se [b lexikalisuje] (ze širšiho potenciálního významu se specifikuje na nějaký určitý - ten se musíme naučit)

- i ve slovotvorbě můžou být nepravidelné procesy
	- sekundární slovotvorné procesy
		- analogie
			- [i hamburger -> cheeseburger, alcoholic -> workoholic] - chybné rozložení (už v eng) slov, vznikají nová podle toho (jablkoholik)
		- historická modifikace
			- slovo se hláskovými změnami mění, začne být neprůhledné... [b lidová ethymologie]

$1 Slovo
- je nosné
- slovo × termín
	- termín je přesně významově definován
	- běžná slova nikoliv (jsou významově vágní)

- slovo "slovo" - všechny indoevr. jazyky to mají a celkem brzo, tahle abstrakce se objevuje, když je nutno popisovat rituály (mluvit o jazyce v nich)

- [i Sestra by chtěla jít do autoškoly.]
	- všichni se shodnem na 6 slovech -> musíme mít [b společná kritéria]
		- grafická zkušenost s hranicemi slov

$2 Grafické slovo
- grafika říká, že slovo je to, co je ohraničeno bílými znaky
- většina jazyků světa (no, spíš indoevropských) se shodne na podobných kritéria
- ale některé jazyky se na tom neshodnou (не знаю / neznám)
- když někdo málo píše/čte, má problém s hranicemi slov

$3 Odvozování grafické delimitace slov
- grafika musí být odvozena z mluvené řeči
- většina grafických mezer v cs = hlavní slovní přízvuk
- problém: [b klitika]
	- trvalé: nikdy nenesou přízvuk
	- předložky před 1slabičnými slovy přejímají přízvuk - [i 'dolesa]
- když potřebujeme udělat nádech, tak ho uděláme v místě mezery (podle přízvuků většinou)

- u autosémantik se to určuje tak nějak samo
- synsémantika organisují větu, je u nich problém

- slovo
	- je autonomní
	- je nepřerušitelné (do něj nejde nic vložit)
	- přemístitelné (když je volný)
	- nic z toho neplatí 100% -> [b není vhodné jako termín], takže to je intuitivně vymezené slovo
		- vhodnější: [b lexém]

$1 Lexém
- émická jednotka fonému, morfému
	- é~: abstraktní
- lexém je abstrkatní, formálně významová jednotka, u ohebných slov nadřazená všem gramaticky funkčním tvarům (celému paradigmatu)
- lexém: absolutní abstrakce
- textový typ: možnost, taky abstrakce (type)
- exemplář: konkretisace typu (token)

- lexikální jednotka - synonymum s lexémem

- definice Polaka: Taková minimální posloupnost fonémů nebo grafémů, která má globální význam (jako celek) nedělitelný na menší smysluplné posloupnosti, které by byly členy otevřených substitučních tříd.
- definice frazemu Cermak: Ustálená anomální kombinace dvou či více prvků, z nichž alespoň jeden je v dané funkci členem extrémně omezeného uzavřeného paradigmatu (třídy).

$date 2014-03-11 12:43:51

[b na pristi hodiny 2stranku z manualu lexikografie - prehled slovniku]
	- ke zkoušce obrysový přehled do 20. stol.

$2 Lexikální jednotky

[i bílý dům]
	- bílý dům - 2 nebo 1 lex. jednotka?
	- Bílý dům jako sídlo u.s. presidenta
		- nedělitelné, jednoprvková třída
		- [i *rozhodl o tom bělostný dům]
	- bílý dům na louce
		- otevřená třída
		- lze nahradit čímkoliv, co je na té úrovni -> [i zelený dům]
		- je to segmentovatelné

[i Všichni se smáli, ale já jsem mohl jen tiše sedět na lavičce a myslet na maminku.]
	- 16 slov
	- dělení dle lex. jednotek:
		+ všichni - lze nahradit někdo, nikdo, ...
		+ se smáli - reflexivum tantum; "se" nenese význam, ale je nutný
		+ ale - organisační fce, silně gramatická fce; lze nahradit něčím, co má fci spojování; odporovací význam; lex. význam oslabený; 
		+ já
		+ jsem mohl - "jsem" je auxiliár; volný morfém; "mohl" - valence modálního slovesa říká, že toto musí být doplněno infinitivem, ale neříká, který infinitiv; 
		+ jen
		+ tiše
		+ sedět
		+ na - není spojeno se "sedět"; synsémantikum, k úplně realisaci potřebuje něco dalšího, ale není určeno co (-> samostatný člen)
		+ lavičce
		+ a
		+ myslet na - spojení, které taháme z lexikonu celé
		+ maminku

- valence spojek
	- spojky musí mít nějaký doprovod
	- musí mít před a za větné členy

$1 Onomaziologie lexikální
- obecná teorie pojmenování
- sleduje problematiku pojmenovacího aktu (situace, kdy něco pojmenováváme), mj. zkoumá na základě jakých motivací, jakými postupy a s využitím jakých prostředků jsou v daném jazyce pojmenovávány obsahy
- metodologicky postupuje od obsahu k formě
- motivace pojmenování
- postup zvolený při vytváření pojemnování, metafora, rozšiřování významu, kombinatorika slov, ...
- za využití jakých prostředků (derivace, sufixy, ...)

- Vilém Mathesius - tvrdil, že užívání jazyka spočívá ve 2 kombinujících se aktech - [b pojmenovacím] - slova, [b usouvztažňovacím] - dáváme slova do vět
	- v centru pojmenovávacího aktu stojí autosémantika
	- v centru usouvztažňovacího aktu stojí gramatické kategorie

- neplatí zcela ekvivalence pojmenovávání ~ lexikum, gramatika ~ usouvztažňování
	- některá slova vyjadřují gramatiku (spojky)
	- některé gr. jevy pojmenovávájí

$2 pojmenování
- nominace
- 2 významy:
	+ přiřazování jazykové formy k obsahu (pojmenovací akt)
	+ výsledek aktu, matérie užívaná k pojmenování
- pojmenovací akt je záležitostí konkrétního okamžiku
	- nemusí být jen substantivum, lze použít komplexní větu -> [b pojmenování není totéž co slovo nebo lexém]
	- Čermák: i věci, které mají organisační fce; i synsem. mají obsah
	- i celá věta - pojmenovají se aktanty, děj, vytvoření té věty, kdo koho vraždí

- jádrem lexik. onomasiologie jsou pojmové, pojmenovací slovní druhy - substance, stat./dynamické příznaky
- jádrem jádra ↑ jsou utvořená slova a derivace

$2 V hlavních rolích
- [b Mathesius] se zabýval lexikalisací ve vztahu k onomasiologii
	- značková a popisná slova
		- značková slova - nelze z formy vyčíst nic
		- jakmile z možné slovo dostane do lexikonu, už není úplně vysvětlitelné -> každá jednotka, co se dostane do lexikonu, se stává částečně značkovou
- [b Miloš Dokulil] - strukt. přístup k cs slovotvorbě z pohledu onomasiologii
	- znát a umět aplikovat
		- báze a příznak
		- fundace - vztah mezi novým slove a formou původního
		- mutace, modifikace, transposice - kdyžtak v encyklopedickém sl. češtiny

$1 Kubova presentace - autosémantika a synsémantika
- Čermák: největší makrotřída pro slova: slovní druhy
- dělení dle významové autonomnosti -> autosémantika, syssémantika


fce zájmen: usouvztažňovací

$1 Onomastika
- systému proprií se říká parasystém, protože má podivné specifické rysy

- termíny by měly být
	- systémovost, přesnost, jednoznačnost, termíny by měly být nosné (snadná derivace), ustrojené (odpovídat derivačním/komposičním pravidlům jazyka)

$date 2014-03-18 12:47:12

$1 Pojmenovávání - Mathesius
- [i Velký pes honí malou kočku]
	- pes, kočka, honit
	- velký, malý - statické příznaky
	- kdybychom neměli gramatiku, nevíme, co z nich je velký/malý
	- gramatické prostř. dodávají taky kdy se to dělo, zda je to reálné, apod. - nic neusouvztažňují, zakotvují do reality -> víceméně pojmenovávací fce

Velký pes honí na louce malou kočku.
- [b lexikální pojmenovací kategorie]
	- velký, pes, honit, louka, malý, kočka
- [b gramatické pojmenovací kategorie]
	- [i velký]
		- přebírá kategorie od [i pes]
	- [i pes]
		- rod: není gram., ježto ho taháme ze slovníku, spojeno s lex. významem
		- singulár (je jeden)
	- [i honit] 
		- presens, indikativ (reálný děj), imperfektivum
	- [i louka]
		- sg
	- [i kočka]
		- sg
- [b tektogramatická (hloubková) rovina]
	- někdo honí někoho
	- velký, malý - restriktivní přívlastek
	- kde (na louce) - okolnost
[c
              predikát
               [honí] ____________
              /      \            \
           agens      patiens    kde
           [pes]      [kočku]   [na louce]
            |            |
      restr. přívl.   restr. přívl.
        [velký]        [malá]
]

	- pojmenování a základní usouvztažnění prý probíhá najednou (tvrdí kdosi)

- [b Daneš] - dělí usouvztažňovací gram. prostředky na
	- syntaktický závazné - vychází z predikátu / celkové stavby věty (základní syntax věty)
		- někdo, nominativ
	- syntakt. závisle proměnné
		- [i blah blah blah totally lost]

- btw v cs 4 rody

$date 2014-03-25 12:43:32
- presentace webové nástroje

$date 2014-04-01 12:42:41
- SSČ
	- ke zkoušce přečíst si úvod a zásady zpracování
	- minimální kontext
	- nestuje (hnízduje)
	- sl. zás. od 70. let
	- zachycuje pasivní slovní zás.

- SSJČ
	- mělo být kodifikační, hlavní zdroj spisovný jazyk beletrie
	- změna sl. zás. po válce

- PSJČ
	- nenestuje ani v případě relativně pravidelných derivacích
		- údajně proto, že je to začátečnický slovník
	- původně chtěl být komplet z historie, začal 186x

- proč nestovat
	- úspora místa
	- systémové vztahy

$1 Struktura slovníku
$2 Zástupné heslové slovo = lemma
	- subst.: nominativní tvar
	- verba: infinitiv, Jungman 1. osoba
	- hnízdovací šev
		- pomůcka - stavba slova, přihnízdované odvozeniny se nemusí psát celé
		- [i korun-ní]
		- [i korunk-ový]
- záhlaví
	- zákl. info - hláskové, morf., významové či co
	+ výslovnost cizích slov
	+ morfologicko gramatická informace
		- subst.: konc. genitivu, rod
		- verb: vid
		- ost.: zkratka sl. druhu
	+ problematické koncovky
	+ původní jazyk
	+ stylistické nfo - expresivní, vulg., - pokud se týká všech významů slova
		- [b prej problém v seminárkách meh]
- makrostruktura - od hesla nalevo
	- ja budou pro heslo vybirana hesla (zda se bude nestovat zkratky, části komposit, jak to bude řazeno)
- mikrostruktura - od hesla napravo
	- heslový odstavec, co to bude obsahovat apod.
	- základem je vysvětlení významu
		- polysémie většinou diferenc. arabs. cislicemi

- významová definice
	- jak jej popsat?
	- názory se hodně mění
	- jedna z možností - vyjít ze slovotvorného významu
		- [i boháč - ten, kdo je bohatý]
		- [i myslitel - *ten, kdo myslí // ten, kdo plodně, hluboce myslí nad závažnými věcmi, ...]
	- nemela by obsahovat definice kruhem

- synonyma
	- u expr., slang., vulg. - dává se neutrální equiv.
- nestování

- formální/lexikalisovaná deminutiva
	- [i korunka (zubu)]
	- mají vlastní význam
- specifikační sufixy

- mechanické krácení
	- [i narozky] - zkrátí se a resufixuje

$date 2014-04-08 12:35:40

$1 Význam (sémantika)
- jazykový kód nese význam
- zajímá laika, je velmi důležitý
- lingvistika se významem moc nezabývala donedávna, protoze je neuchopitelný (forma ano)
	- je subjektivní, jsme odkázání jen na náš mozek, což je nahovno
- lingvistika při formování pohledu na sémantiku čerpá z filosofii
- logická analysa jazyka - lingvisti kritisují NL pro sém. vágnost (polysémie, ...) -> snaží se desambiguovat NL
- Bertrand Russel [spelling?]
- Wittgenstein 1, Wittgenstein 2

$2 Wittgenstein 2
- rak. logik, filosof
- [i Filosofická zkoumání]
	- vyvrátil názor na nutnost desambiugace a očištění NL
	- říká, že vágnost vede ke kreativitě
	- reálný význam se tvoří až ve výpovědi (pragmalingvistika)

- na W2 navázala GB lingvistika, Oxford (Searl)
	- pragmalingvistika, reference, mluvní akty
	- jen filosofická, logická rovina, pohled z hlediska významu

$2 Gottlob Frege
- východisko pro logickou analysu
- velmi odkazovaný příklad dvojí typ významu: [i večernice a jitřenka]
- na jím popisovanou vyzn. dichotomii přišel už John Stuart Mill
- práce [i O smyslu a významu (Über Sinn und Bedeutung)]
- [b Sinn, Bedeutung] - dva pohled na význam

- bralo se, že význam výrazu je to, co výraz označuje ([i nejvyšší hora světa -> kopec Mt. Everest])
- [i Večernice a Jitřenka] 
- 1. pohled - stejný význam
	- na co výraz ukazuje
	- obě ukazují na planetu Venuši
- 2. pohled, jiný význam
	- jak je objekt mentálně zadán ve výrazu, jak to bereme
	- jeden říká, že to je první věc na obloze večer, druhá poslední věc na obloze ráno

- Bedeutung
	- objekt sám
	- reference (denotace/extense)
- Sinn 
	- co se o něm říká, mentální zadání výrazu (konstrukt), pevně spojen s výrazem, nikoliv s formou ?
	- lingvisticky většinou tohle

$2 Reference, referenční význam
- o kom o čem co: [i Moje sestra je lékařka.]
- nejdřív musí proběhnout identifikace ([i *Stůl je modrý.]) - [b referenční zakotvení]
	- referenční akt - vyčleňování (predikování) objektu, o němž pak budeme něco kvákat dál
	- [b referenční výraz] dostává [b referenční význam]
- specialisované identifikační prostředky
	- propria
	- osobní, ukazovací zájmena
	- deixe (?)
	- kombinace určité deskripce
- už Frege upozornil na to, že všechna autosémantika mají Sinn, ale některé z nich plní referenční funkci
	- jádrem predikátu jsou výrazy jen se Sinn
	- chceme-li zachovat pravdivost / zjistit pravdivost - neco veritate - hodíme tam výraz s jiným sinn, ale zůstane refereční význam
		- [i moje sestra je lékařka] / [i maminka mé jediné neteře] - sestra / maminká má neteře: má stejnou referenci
	- chceme-li zachovat pravdivost, ale změnit Sinn, tak musíme použít jedině synonyma
		- [i moje sestra je lingvista] / [i moje sestra je jazykovědec]

[b Příklad:]
	- A: [i Vítěz od Slavkova měřil 153 cm.]
		- ref. výraz: [i vítěz od Slavkova] - ukazuje na Napoleona
	- B: [i Poražený od Waterloo měřil 153 cm.]
		- ref. výraz: [i Poražený od Waterloo] - taky na Napoleona
	- platí if true(A) then true(B)

	- A: [i Napoleon byl vítězem u Slavkova.]
	- B: [i Napoleon byl poražený u Waterloo]
	- nelze říct, že pokud platí A, platí B.

- pro nás nejdůležij
- Ludolf Carnat - používá pojmy [b extense, intense pojmu]
	- extense
		- překl.: rozsah pojmového významu výraz
		- třída objektů (třída denotátů), jež můžeme správně označit pojmem na základě znalosti jeho významu
		- trochu blízká Bedeutung
	- intense
		- blízká Sinn
		- mentální zadání významu
		- sémantické rysy významu výrazu (význam slova [i stůl] - víme, co to je)

$2 Základy sémiotiky
$img-f sem_tr.gif Sémiotický trojúhelník
- designace = odráží
- signifikace = vyjadřuje
- denotace = označuje
- čerchovanost - forma nevyvolává skutečnost přímo

- obsah jazykového znaku (pojem)
	- význam:
		- a: prototypické rysy, průměr třídy objektů
		- b: zobecnění ... ??
	- blízké Sinn
- objekt (skutečnost)
	- Bedeutung

- Charles Morris
	- základy teorie znaku
	- přidal syntax a pragmatiku znaku
		- spojení s ostatními znaky se projeví na významu

- definice modelu lexikálního významu podle Leecheho
	- Lexikální vyraz můžeme chápat jako myšlenkově zpracovaný a jazykovým ztvárněním ovlivněný korelát reality (odraz skutečnosti) schopný obsáhnout i zobecnělé citové dojmy a jiné postoje mluvčího k pojmenovávané realitě nebo situaci promluvy.
	- lexikální význam jako systémová hodnota se pak aktualisuje a obměňuje v různých promluvách (pragmatické hry)
- [b Geoffrey N. Leech] - [i Sémantika]
	- základ lexikální sémantiky
	- specialisuje se na korpusovou lingvistiku
	- kapitola 7. typů výzamu (jde o autosémantika)
		+ konceptuální složka významu - zákl. pojmové jádro významu, nejstabilnější, společné u daného slova (mělo by být), odlišuje třídu od jiné třídy
		+ kolokační složka - asociační složka významu - některá slova dostanou význam z druhé části své kolokace ([i blond (vlasy), hejno (*skotu), tratoliště (krve)])
		+ konotační složka - kon. význam - nabalené věci na společné jádro, vyplývají z osobni/skup./kulturní zkušenosti ([i žena] - v 19. stol.: za plotnou, rodit děti; v 21. stol.: no, skoro stejně, akorát vařit neumí]); hodně diferenciované (geograficky, společensky, chronologicky), můžou se měnit i behěm života jedince
		+ sociální a teritorální složka - nfo o soc. a ter. zařazení mluvčího, nebo jak chce působit; [i chlupatý × policisti] - význam stejný, různé příznaky; [i oni nevijou co jijou] - stř. Mor., současnost
		+ emoční složka- hlavní část pragmatiky, postoj mluvčího (hodnocení (evaluace) skutečnosti, promluvy, partnera pos./neg.); emoc. výrazy (džemík) součástí [b kategorie expresiv]; expresivita != emoc. přístup (může být aby promluva byla nečekaná); 
			- Jaroslav Zima: [i Lexikální expresivita], 197x. 
				- inherentní - expr. hodnota je na lex. jednotce vidět z formy bez nutnosti kontextu ([i psi[b sko], -ňu, -ouš])
				- adherentní - bez kontextu se nepozná, ale sys. zakotvená ([i chrápe (místo spí), starej (místo manžel)])
				- kontextová - vznikne pragmaticky až v kontextu
		+ reflektovaný význam - u polysémie; použije se v jednom významu, ale je v tom trochu toho druhého. [i Jdu spát s Greplem a Karlíkem] - spí má i sexualní podsložku
		+ mění se význam u výpovědi posunutím aktuální větného členění - (slovosled; téma, réma)
	- základní, [b nocionální složka]
		- konceptuální, kolokační
	- pragmatické - ostatní buď do šiorce chápané konotační sl., nebo do šir. cháp. pragmatické sl. (postoje, konotační, ...)

$date 2014-04-15 12:44:00

- 29. 04. 
	- papír, 30 úkolů na slovníky
		- zjistit, v jakém slovníku nejlépe najít odpověď na danou otázku

$2 Přístupy k popisování významu
- americký deskriptivismus (nezávislá paralela strukturalismu) zkoumá formu, význam úplně stranou, prý ho nelze popsat
- behaviorismus - psychologický směr, snaží se zavést objektivitu v psychologii
	- "můžeme zkoumat jen pozorovatelné chování", lze ho popisovat jen tím, co to chování vyvolalo a co bylo následkem: [b stimul, reakce]
	- zbytek je černá díra
	- [b kontextualismus]: význam výrazu lze poznat jen z toho, v jaké situaci byl vysloven
		- aby se význam dal objektivně zkoumat, bylo by nutno znát všechny kontexty, cože je nemožné -> nelze zkoumat význam
		- proti tomu Chomský etc. - [b mentalisté]: jsme schopni výrazy používat, pročež introspekcí jsme schopni zkoumat tu černou díru, které říkáme mozek (/mysl)
		- behavioristé: lidé ale evidentně nemají přesně vyhraněné významy (bolest, ...)
		- mentalisté: když se na něčem shodne většina mluvčích, pak je to objektivní, i když je to info vytažené z individuální černé skříňky
- analytická pravdivost - [i kdo nemá rodiče, je sirotek] - ano
	-
- syntetická p. - pracuje se znalostmi reality, nutno mít zkušenost se světem - [i všichni lidé jsou menší než tři metry] - nelze rozhodnout
	- rozhodnutí na základě zkušeností s lidmi, nemáme znalost, že by existovali 3m lidé, ale nevyplývá to z jazyka a není to omezené na náš svět a nemáme dokonalou znalost našeho světa etc.
	- když řeknu "je to nepravda", je to syntetická pravdivost
	- [i procházka si ukousl nos] - a co když má prothesu?

$2 Zkoumání významu v jazyce
- Aristoteles 
	- genus proximum
		- nadřazený význam (candát je ryba)
	- diferencia specifica
		- diferenční rysy na stejné úrovni (uvede se, čím se candát liší od ostatních ryb)
- postuláty
	+ definice významu - stručná, složená ze slov významově jednodušších
	+ vyhnout se definici kruhem
	+ všechna pojmová slova by měla být definovatelná
	+ pojmový význam (pojem) je zadán přesným výčtem abstraktních rysů

- Anna Wierzbicka
	- už 50 let se živí svým směrem
	- sémantické primitivy - složky, na něž se rozkládá význam lex. jednotek
	- každé slovo lze opsat užitím vždy významove jednodušších slov (až se dojde k významove nerozložitelným slovům - sémantické primitivy)
	- údajně všechny jazyky světa je mají
	- slova rozložíme na Sinn - stavební kameny -, z těch je pak možno postavit jakýkoliv význam

- John Locke

- Gottfried Wilhem Leibnitz
	- všiml si, že v některých Aristotelových post. je kontradikce - 2. a 3. postulát se v určitém kroku začnou vylučovat (dojde se k definici kruhem)
	- došel k tomu, že jsou slova tak jednoduchá, že definovat nejdou

- komponentová analysa
	- vezme dvě významově blízká slova jedné třídy
	- klade je proti sobě -> vyextrahuje diferenční rysy, pak popíše +/-rys
		- žena/muž
		- dívka/chlapec
			- stačí [i mužský_sexus, dospělost] pro odlišení těchto 4 slov
			dívka [-MUŽSKÝ_SEXUS, -DOSPĚLOST]
	- vyextr. prvek - [b sém]
		- terie: mělo by z určitého množství sémů jít postavit jakýkoliv jazyk
		- prakticky nelze, ale je jich méně než všech významů, takže se to hodí v PLinu
	- u abstraktních rysů to jde, u denotativních (popis reality) moc ne

$date 2014-04-22 12:39:29

- dva přístupy k významy
	+ lexik. význam je pevně daný, stálý a přesně vymezitelný
		- exist. dostačující a nutné podmínky, které definují význam
	+ význam je vágní

$3 Teorie o ukládání významu
- momentky
	- slovo se ukládá jako série momentek, které skládá na sebe, nove vjemy kontroluje proti těm jednotlivým snímkům
		- dost nereálné (obrovské množství dat, pouze grafické, nedá se to moc generalisovat (kočku v jiné situaci nepoznáme))
		- nepoužitelné pro abstraktní pojmy
		- teorie zastávaná psychologií
- průměrování významů
	- uložený význam se vytváří postupně z pozorovaných objektů, jejichž rysy se průměrují (ukládají se jen společné rysy, pojmové jádro významu)
	- model tradičního výkladového slovníku
$4 Teorie pevného seznamu
- je uložen stálý význam a vedle jsou uloženy nestálé konotace v encyklopedických znalostech o světě
- otázka, co je ten stálý význam
	- negační pravdivostní testy
		- "moje teta je starý mládenec" - ne, musí být muž
		- "můj kanárek je starý mládenec" - ne, musí být člověk
		- "můj 4měsíční bratr je starý mládenec" - ne, musí být dospělý
			- problém - kdy je člověk dospělý? subjektivní
		- "papež je starý mládenec" - ne, protože on to má v popisu práce být svobodný
			- exkludovat napevno zaměstnance kat. církve apod.
			- co když farář vystoupí v 50 letech z církve? pořád je problém ho označit za starého mládence...

$4 Význam omezit nelze
- neostré hranice významu, syndrom rodinných podobností
	- [i záda, ráno] - nelze definovat, kde začíná/ají a končí - neostré hranice
- syndrom rodinných podobností
	- Wittgenstein
	- slovo dostává význam až v konkrétním užití
	- [i hra] - vše, co může být hra

- [b Filosofická zkoumání] - doporučená kniha

- teorie prototypů - Eleanor Rosch - představa ideálního prototypu, zkoušíme ostatní objekty napasovat na prototyp, stačí, když se mu podobají, míra podobnosti je subjektivní a posouvá se pragmatickými okolnostmi

kanárek
	+ vrabec
	+ vlaštovka
	+ holub
	+ kachna
	+ bažant
	+ páv
	+ pštros
	+ tučnák
	+ výr

$2 Významové vztahy

Asociační test
sex žena
strom kácet
rys zvíře
vlasy blond
muž mladý
... květina
tramvaj pomalu

žena: nejčastějí matka, muž - muž je nejsilnější opositum, matka je podřazen významově, žena je prototyp pro matku
kácet: všichni strom, založeno na typickém spojení
zvíře: pes - stejně jako matka (hyperonymum, hyponymum)
mladý: většinou starý, protože oposice má prioritu


$3 paradigmatické a syntagmatické významové vztahy
- (čistě významově bráno)
- p.: vybírá z množiny zástupných prvků
	- synonymie, opositnost ([i jdu pomalu/rychle]), hyperonymie ([i koupit si nábytek/stůl]), hyponymie, kohyponymie (souřadnost)
	- horizonántální, vertikální (hyponymie, hyperonymie)
- s.: spojují se do řetězce
	- nazvatelné vztahy
	- kolokabilita - systémová sémantická potence slova spojovat se s jinými slovy (zelený se může pojit jen s konkréty)
		- monokolokabilní jednotky - [i poulit oči, tratoliště krve] - jedinečné spojení

[b pročíst si v příručnici o významových vztazích ]


2014-04-29 12:45:49

$3 Paradigmatické vztahy
- míra, typ podobnosti, nelze je řetězit
- nejpodobnější - synonymie
- synonymie - asymetričnost, protože x forem na 1 význam
- homonymie, polysémei - symetričnost  opačná k -^

$4 Synonymie
- ztotožňuje se s relací ekvivalence (oboustranná implikace)
- výroky A, B mají stejné referenční hodnoty, pravdivost A implikuje pravdivost B a vice versa
	- A: [i Tatínek je lingvista]; B: [i Tatínek je jazykovědec]
		- musí to být stejný tatínek (referenční shodnost)
- symetrická, transitivní relace
- A: [i Starej chrápe]; B: [i Manžel spí]
	- významově (pojmnově) jsou synonymní, ale přesto se liší (pragmaticky, stylisticky, sociálně)
- totální synonyma - dvě slova totálně zaměnitelná ve všech kontextech se stejnou frekvencí
	- skoro neexistují, jenom přejaté a domácí slovo ([i lingvista × jazykovědec])
	- dvě taková domácí slova by byla zbytečná
- jakmile se uděje pojmový posun, říká se tomu částečná synonymie
- ... částečná synonyma lišící se pragmatickými rysy

- specifikační částečná synonymie
	- [i červený, rudý]
- intensifikační částečná synonymie

- inherentní, adherentní cosi
- elativ - vyšší stupeň adjektiva, ale neřekne se tam, s čím se to porovnává (potenciálně porovnání se středem)
	- [i byla to silnější paní]


$1 Zpracovaný úkol

1. omšelý
	- etymologický slovník, Rejsek / Šmilauer
	- machek

2. červený anděl
	- Nova slova v češtině - slovník neologismů, "záchranář"
		- Olga Martincová
	- Co v slovnících nenajdete (takový pseudo)

3. muňtawý
	- Josef Jungmann, česko-německý slovník, breptavý, koktavý

4. -táž
	- retrográdní slovník

5. líče
	- kachňátko, Č. jazykový atlas, PSJČ, příručka
	- prachaticko?

6. fénix
	- fénixe | fénixa, fénixové | fénixi
	- SSČ, příručka, slovník cizích slov

7. třinec
	- zeměpisná jména v čechách, moravě, slezsku

8. flašinetl
	- PSJČ, příklady z beletrie

9. Bečov
	- (tepelsko)bečevský
	- SSČ příloha vlastních jmen na konci

10. freqadj
	- frekvenční slovník, buď abecední nebo absolentní fr. řazení

11. něm eq. fras
	- fraseologický slovník, cizojazyčné ekvivalenty

12. uzbek
	- uzbečka
	- SSČ, příl. vl. jmen

13. miežditi
	- (malý) slovník staročeský
	- očarovat, zklamat

14. prve
	- (PSJČ - stylový příznak)
	- SSJČ - obecný
	- SSČ - hovorový -> spisovne
	- pouze kodifikacni slovniky -> jsou dva

15. kadlec
	- kadlce - příručka

16. petruša
	- Knapová: Jak se bude jmenovat vaše dítě
	- ofic., zastaralé

17. pauza
	- fr, lat, gr
	- akad. slovník cizích slov

18. dcaf
	- SSČ, zkratka pro repetici slova

19. narkolepsie
	- akad. sl. ciz. slov
	- chorobná spavost

20. pedikura
	- SSČ, cizí slova...

21. sedeni
	- SSČ, obě varianty

22. fištron
	- etymologický slovník
	- z nemciny

23. olmík
	- SSČ, fem.

24. dceřiný
	- SSČ, přiručka, ...

25. smrdi jako herodes
	- fraseol. sl., herodes vrazdil deticky

26. sedl/sednul
	- přirucka, SSC, ...
	- sedl

27. curackovo procesi
	- bramborove sisky, dialekt. slovnik, PSJC

28. mimo + genitiv
	- není, SSČ, prirucka,... -> vazba s 4. padem

29. byt pod patoflem
	- fras. sl. -> Y

30. musí
	- přirucka
	- musí, musejí


$1 Slovníky

retrogradní slovník - eleonora slavíčková
etymologicky sl. - machek
Antonín Profous - Místní jmnéna v čechach
hosak, sramek - pomístní jména na morave a ve slezku
frekvenční slovník mluvene cestiny
cermak a kol.: slovnik ceske fraseologie a idiomatiky
	- vyslo 2., v 80. dilech (4 svazky)
	- 2009 - nově větné frasemy, evropske unikum
slovnik starocesky - gebauer
	- jen do pulky abecedy
	- navazala AVČR -> starocesky slovnik
Knapová: Jak se bude jmenovat vaše dítě
Akademicky slovnik cizich slov - kodifikacni
Slovnik neologismu - neni kodifikacni
slovnik ceske fraseologie a idiomatiky
bartos: moravsky dialektologicky slovnik
vojtova: hanacke nareci
cesky jazykovy atlas
jiri haler a kolektiv
thesaurus jazyka ceskeho - preklad [rošetovského].wtf()
wordnet - db slov propojena vyznamy slov

$1 Random poznámky
synonymie, opositnost, hyperonymie, hyponymie, kohyponymie, polysemie, homonymie a prechody mezi nimi
opositnost - prirucni mluvnice uvadi vektorova oposita; lisi se jen smerem (do-z, k-od) ale jinak smerem: dnes kontrarni oposita, hladka je spojuje s konversivnosti, samostatny vztah blizky opositnosti
konversivnost: koupit - prodat
kontrarní a kontradiktorická oposita - rozdil
	- kontrárni: mlady × stary (if A then !B)
	- kontradiktorická: mrtvy × zivy (tataz implikace ale navic není-li A musí být B, není-li B musí být A; není nic mezi nimi) - obcas se jim rika polární

hyperonymie, hyponymie
- neni to symetricky vztah-> plati jeli ruze, je kvetina, ale ne je-li kvetina, je ruze
	- asymetricka, transitivni relace
- tahle hierarchie miva jen max 5 stupnu v NLP, vic je akorat umelych nekde v termin