$title FF:CJBA10 Úvod do dialektologie

print_last_updated

$1 Obsah
print_toc

$1 Zkratky
[t
Zkratka	Význam
(???)	bůh ví, o daná věc byla
TTD	tradiční teritoriální dialekty
SJ	spisovný jazyk
ID	interdialekt
]


$date 1. přednáška

$1 Random stuff
- [b hrubá chyba] ve smyslu velká, stejně jako Hrubý Jeseník je ve skutečnosti prostě velkej
- stará moravština má vranu (Jan Blahoslav)
- má ruky jak žaba
- kalhoty/gatě od blata
- co by dup (dupl) / coby (jako) dup – [nesmysl] / cobydup 
- chvíle: německý původ, slovansky "číla"
- [i bot] - na moravě mužského rodu

- rozlišovat obecněčeský vs. obecně český

$2 Rozdíly mezi českým a moravským nářečím
[t-50%-50%
moravsky	česky / vysvětlení
čtvereček (čokolády)	kostička (čokolády)
připínáčky	rýsováčky (moravismus jako prase)
kachle (SZ)	peníze
pumlíč	míč
kostkový olej	olej ze semínek či pecek
střihavka	středočesky škvor
dobré ráno (-ý den - Brno)	dobré jitro
knedla, šiška (na východ od ř. Moravy)	knedlík
]
mezi ledovkou a náledím je meteorologicky vzato rozdíl, i nářečně ale ne

$1 Organisace
- semestrální úkol
	- vizte dále
- test 
	- několik (6-7) otázek, látka ze semináře

$3 Seminární úkol - informace
- [b informátor]
	- jestli žije v té obci, zda v ní žil celý život
	- jestli má nářeční znaky
	- nejlepší nejstarší věková skupina
	- lepší se s ním znát
- nahrávka nemusí být souvislý monolog
- nahrávat v tichém prostředí
- [b rozlišit]
	- pohlaví
	- rok narození
	- délka pobytu v obci
	- odkud jsou jeho rodiče (jestli jsou ze stejné obce)
- [b témata]
	- na co to je
	- proč to je
	- katastrofy
	- co se zralo a vubec tak
- nahrávka nikde nebude publikována, nemusí obsahovat jméno
- odevzdat [b týden před zápočtovým týdnem] – opravíme vrácené (i s původní verzí)
- záznam chtít nebude, ten je jen pro nás)
- přepis záznamu – minimálně na půl strany, min. 900 znaků
- rámcový dialektologický rozbor
	- co očekáváme
	- čeho jsme se dočkali
	- lexik. zásoba
	- formy slov, ...
- vycházet z [i Českého jazykového atlasu 6] (s dodatky)
- Bartoš, Jugman, slovník Fr. Štěp. Kotta, Encyklopedický slovník češtiny


$date 2014-02-25 09:20:25

$1 Definice dialektu
- definice v Enc. slovníku češtiny
- dialekt (nářečí)
	- je [b územně vymezený jazykový útvar]
	- je varieta jazyka / jazykový útvar / existenční útvar = jazyková struktura
	- má charakt. rysy morf., syntaktické, slovotvorné a [b lexikální]
- zakotven ve vztahu k jiným dialektům nár. jazyka na ose teritorální (proto TTD) a k jiným útvarům v ose nadnářeční (směřuje ke spisovnosti)
- dialekt většinou nespisovný, ale hranice není ostrá
- profesní mluva považována taky za dialekt ze sociologického hlediska, ale není to jazykový vrstva (??)

$2 Dichotomie TTD vs. SJ a běžná mluva
- TTD jsou na "opačném pólu" než SJ
- TTD jsou strukturně propojeny (-> patří pod český jazyk)
- [b stratifikace] - rozdělení na útvary národního jazyka
- nelze mluvit zároveň SJ a zároveň TTD

$3 SJ
- uplatnění v [b komunikátech veřejných, oficiálních]
- je závazný pro uživatele jazyka
- záleží na [b formě] sdělení

$3 TTD 
- v komunikaci záleží na tom, [b co] říkáme, ne tolik [b jak] to říkáme
- sféra [b spontánní mluvené komunikace]
- může být i psaný, ale nemá kodifikaci1
- územně vymezené, protože mluvčí isolováni od ostatních mluvčích
 	- nejvíce se rozvíjel po Bílé hoře, protože se lidé nemohli stěhovat -> 17., 18. stol. se dovyvinuly dialekty vzniklé v 12. stol.
 	- dialekt rozrušován např. jazykem církve

$3 Běžná mluva
- běžně mluvený jazyk
- podoba nár. jazyka užívaná v běžných každodenních situacích
- spontánní, ne- a polooficiální
- prostředky z SJ, z ID (interdialektu) i z TTD
- těžko definovatelný
- pouze [b podoba nár. jazyka] sestavající z jevů, které si každý mluvčí volí sám
	- může si volit prostředky i z cizích jazyků

$3 Rozdíl mezi dialektem a běžnou mluvou
- běžná mluva není útvar jazyka, je to konkrétní použití jazyka u mluvčího, závislé na jeho idiolektu; mluvčí si vybírá slova z celého jazyka na základě svého původu, dlouhodobého pobytu, preferencí a podobně
- dialekt je jazykový útvar vymezený terotirálně a má definované charakteristické rysy
- [l=red [b důležité]; bude v testu]
	- pokud to budeme mít blbě, tak letíme

$1 Narušování dialektů
- aneb nivelisace dialektů - vzniká obecná čeština, což je ID
- při rozrušování dialektu se narušují formy dialektu a upevňují se vzory sousedních dialektů (obecně platné i pro celé jazyky)
- mizí exklusivní rysy jednotl. dialektů

$2 Interdialekt
- v 19. stol. se začal vytv. nadnářeční útvar, ve 20. stol. se stabilisovat -> [b obecná čeština] je [b interdialekt] (nadnářečí) - používá se na celém území
- [b obecná čeština] = interdialekt, jenž se užívá na území Čech
- na Moravě nebyly podmínky k vytvoření ID (více správních celků) - dial. rozrůzněnost až do 2. pol. 20. stol.
	- interdialekt existoval, ale hlavně ve městech (vyšší migrace obyvatelstva)
	- [b interdialekty moravské]: východomoravský, středomoravský, slezský (lašský)
- interdialekty působí na SJ, norma SJ odráží některé rysy interdialektu, aby uživatelům přišel přirozený

$1 Historie dialektologie
- aby něco byla vědecká disc., musí mít
	- cíle
	- metody
	- program
- česká dialektologie se rozvíjí v době nár. obrození
- Hus se obrací v úvodu své [url=http://cs.wikipedia.org/wiki/Postila Postilly] k rozdílům v mluvě

$2 16. století
- v r. 1533 [b Námešťská gramatika]
- [b Jan Blahoslav] - překlad Bible, používal Námešťskou gram.
	- vytvořil novou gramatiku podle sebe
	- latinsky, vydání 1990 s cs přípisky
	- určena pro representativní styl
	- vytvořeno z dialektu [b okolí Prahy]
	- subjektivní ("co je pěkné...")

- publikace: Richard Jeřábek. [i Počátky národopisu na Moravě]. Strážnice: 1997.
	- dvojjazyčně, protože většina dokumentů v němčině

$2 Poč. 19. století
- básnící sledují vesnickou mluvu pro svou tvorbu

$3 Alois Vojtěch Šembera
- český jazykovědec a literární historik, profesor češtiny a české literatury na Stavovské akademii a Univerzitě v Olomouci a Vídeňské univerzitě, a také překladatel z němčiny [wiki]
- 1864: [i Základové dialektologie českoslovanské]
	- přikládá dialektologii velkou váhu
		- "když zjistíme hranice dialektů, můžeme zjistit dávné kmeny"
		- rukopisy
	- první definování cs dialektologie jako vědy
- 1863: [b Mapa země moravské]
	- obrovská mapa všeho možného na Moravě a ve Slezsku
- ukázky Báseň loučení, bajka Slunce a stromy - převedeno uměle do nářečí

$date 2014-03-04 09:13:04

$3 František Bartoš
- po Šemberovi
- zakladatel moravské dialektologie
- chtěl vydat nářeční slovník
- dostalo se mu uznání už za života
- odešel na Těšínsko
- 1886: [i Dialektologie moravská I.]
- 1895: druhy svazek -^
	- obsaženy slovníky věcné (jak se nazývají věci)
	- řeč světácká (cirkusoví umělci) - [b lexikon]
- 1906: [i Dialektický slovník moravský]
	- pak Bartoš umřel

$3 František Štěpán Kott
- slovníkář, překlady z latiny
- dodatky k Bartošovu Dialektickému slovníku
- [i Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický]
	- 7svazkový slovník
		- prý opsal Jungmana, ale má tam dodatky, takže dobrý
	- i gramatické termíny (např. [i sufix a: nominativ feminina])

$3 Bohuslav Havránek
- 1924: v [i Listech filologických] - stať na téma, že cs dialektologie má dvě cesty:
	- gramatický, lexikální popis
	- sestavení nářečního popisu
- další stať - studie o cs nářečích
- 1934: [i Československá vlastivěda]
	- 3. svazek: česká nářečí
		- nový ucelený moderní soupis českých dialektů a jejich rozbor
		- H. byl strukturalista - projevuje se to 
		- obsažena z moravských nař. jen středomoravská, východomoravská v kapitole Nařečí slovenska od [b Václava Vážného]

$3 2WW a další vývoj
- během WW2 se dialektologové z XXX (??) komise sestavují závaznou podobu, jak přepisovat nářeční rysy - připravují výzkum pro [b Český jazykový atlas]
- po WW2 korespondenční dotazníky do škol - otázky na nářeční jevy (gramatika)
	- celkem úspěšné, neměly jednotnou podobu (pro j. Čechy jiná podoba než pro SČ, ZČ, ...)
- v 50. letech slovníkové ankety, jednotný systém
	- na jejcih základě výzkumná síť bodů pro altas, o od 60. letech na tom team dialektologů pracoval
	- na konci 80. let připraven I. svazek, vyšel po 1989
	- zásadní pro naše studium
	- [l=red [b důležité]; bude možná v testu]

- nářečí pozvolna zanikají
	- úsloví dokazují, že některé jevy byly nápadné a existovaly

- 1924: [i Jak se naši škádlívali]
	- soupis pořekadel / posměšků na téma různých nářečích

$1 Mapa dialektů
- 2číselné označení: města, 4čís.: vesnice
- v mapě nejsou sudety apod, protože bylo osídleno Němci a pak přesídleno - není nářečí, ale střetávání vlivů
- čárkovaná čára od Slavonic přes Jihlavu a tak - zemská hranice česko-moravská
- podobná u Jeseníku hranice moravsko-slezská

$2 Dělení nářečí na mapě
- [i čísla podle mapy]
- česká nářečí v užším smyslu
	- nář. v Čechách a přilehlé části západní Moravy
	- 1X: severovýchodočeská
	- 2X: středočeská
	- 3X, 4X: jihozápadočeská
		- 3X: plzeňská
		- 4X: jihočeská
		- Příbram - má 2X
	- 5X: českomoravská (Vysočina)
- 6X: středomoravská
	- Třebíč má 5X, protože má výrazy shodné s českými
- 7X: východomoravská
- 8X: slezská
- nářečí česká, středomoravská, ... - [b makroskupiny]

- Branice - do 19. stol. nebyla provedena monoftongisace ie -> í (viem, kuoň, buoh)
- map.445: do pol. 20. stol.: infinitivy na -ti

$1 Struktura jazyka
- základní struktura jazyka a jeho vývoje - [b hláskosloví]
- isoglosa - hranice mezi dialekty (teritoriálně podmíněnými)
	- Saussure: "isoglosemantické linie" 
- hranice dialektů se dělí na základě pračeských monoftongů *ý, *ú
	- pýcha -> pejcha
		- česká a středomoravská nářečí, na východ ta změna nedošla, jen někde splynulo s jotou ('i')
		- ve slezsku ztrácí vlivem polštiny oposici fonologické kvantity (-> zůstává jen krátká kv.)
		- středomoravská nář.: znovu monoft. "ej" na "é" (pécha, stréc) - nikde jinde se to nestalo
- suprasegmenty či co (???)

$date 2014-03-11 09:23:07

$1 Jevy charakteristické pro území moravské, aneb protiklady česko-moravské

$2 Moravská krátkost
[t
Morava	Čechy
blato	bláto
sila	síla
mucha{1}	moucha
]
{1} - kvantitativní, protože [i múcha] se nejdřív zkrátila na "u" a diftongisace se neměla na čem realisovat (kdyby to bylo obráceně, tak existuje [i mocha], což neexistuje)

- některé infinitivy ([i dat, lhat, žrat, plut = plivat] ([i plít] bylo [i plút]), [i zvracet – blut (blít)])
- týká se pouze [b slov původně dvouslabičných] (dnes už mohou být jednosl. - [[i mak], protože dřív [i makъ]])
- nekdy to přesahuje teritoriálně i jinam (word-dependent) - [i skala] (na královéhradecku)

$2 Hlásková skupina šč
- [i šč] je starší forma uchovaná v nářečích, tedy i na Moravě; v Čechách se přeměnila na [i šť]
- šč vs. šť jde po východní hranici Čech, pětková nářečí už ho mají
- [i ješče, déšč]

$2 Hlásková skupina sh
- na Moravě regresivní asimilace - [zh] 
- v Čechách progresivní asimilace - [sch]
- [i schořet / zhořet]
- [i na shledanou] - chová se atypicky, protože to říkají všichni stejně ([sch]) [i (?? sounds like obvious BS)]

$2 Výslovnost souhlásek neznělých před jedinečnými souhláskami
- podle spis. výslovnosti jsou před před jedinečnými souhl. neznělé
- Morava/Slezko: [i tag jez]
	- je i v jižních Čechách

$2 Přehláska
- a -> (ě) -> e
	- změna proběhla v Čechách a na Šumpersku (Morava)
	- změna samohlásky vyvolané fonetickým okolím, ústí ve změnu kvalitativní
	- týká [b pouze hlásky v morfologickém postavení] (koncovka)
		- a -> e ([i kaša -> kaše])

- u -> i; ú -> ó/í
	- opět skoro pouze v koncovkách
	- [i našu kašu × naši kaši]
	- v kořenech [břucho → břicho, kožuch → kožich]
	- ve středomoravských, slezských nářečích zůstává "ú"
	- na zbytku Moravy se předělalo na "ou", odtud pak "ó"
	- v Čechách na "í"
	- [i našu čepicu, oňi dělaj\[ó\|ú\]]

$2 Další
- substantiva typu [i ječmen, týden] a feminina [i -ost]: příklon k měkkému dekl. typu [i stroj]
	- radosť, kosť, týdeň
	- Morava, Slezko
- zachování životnosti
	- mužská živ. adjektiva uchovávají oposici životnosti, v čechách nikolivěk
	- [i staří muži (mor) / starý muži (č)]
- u sloves i → u, í → ou
	- [i chci → chcu, chtějí → chcou]
- závaznost auxiliáru [i být] v minulém čase
	- Čechy: [i já tam byl, já přišel]
	- Morava: [i já jsem tam byl, já jsem přišel]

$1 Skupina nářečí východomoravských
- dříve "moravskoslovenská" / "slovenská nářečí na moravě"
- na map.7X

- [b zachované monoftongy] 
	- uchováno původní nedift. [i ú, ý (strýc)]
- [b nedochází k úžení] - [i mléko -> mlíko]
- [b zachovalá kvantita] – dlouhé samohlásky [i é], [i ó]) před [i j, ň]
- v mužském l-ovém příčestí (kde byl tvrdý jer) [b sekundární dloužení]: ([i viďél, příšél, kupovál])
- [b oposice dvojího l]
	- střední l, tvrdé ł
	- ł občas zní jako w (jedwa)
	- [i jedla] - v nespisovné cs přehla
	- ł pravidlem v
		- příčestích činných masc. unanim., fem., neutr.; (u masc. anim. je l)
			- e.g. [i vyšeł, vyšły, vyšło... × vyšli]
		- základech slov [i mładý, słunko, ...]
			- [i jedła × jedla] – verbum × strom
		- adjektivech složených [i směłý, małý] 

- reflexivum "sa" ([i bát sa])
	- jinde není
- zakončení [i -om] (dativ pl.) a [i -och] (lokal pl.): [i k chlapom, o chlapoch]
- neexistuje protetická hláska "v"
	- středomor. ji mají

$2 Další dělení
- sever: valašská podsk.
- jih: slovácká podsk.
- kopaničářská nářečí
- dále kelečské, strojické a hranické nářečí

$2 Jižní / slovácká podskupina
- od Svratky, Svitavy na východ: [i my zme], zbytek [i my sme]
- [i děcko] - morava, východní čechy; ekviv. [i dítě] [unrelated?]

$date 2014-03-18 09:24:08

- Břeclav - ł se vyslovuje jako w (u): [i huava]
- [i enom] - odpadnutí náslovného "j"; [i jenom] se chová úplně jinak
- [i potem] - analogie podle [i ten]
- [i palicu] - od [i palica], to "u" je staré nepřehlasované u
- sufix [i -isko] - jednak augmentativa, jednak nový význam ([i středisko]) [unrelated?]
	- názvy míst
		- Morava: [i smetisko, strnisko]
		- Čechy: [i smetiště, strniště]
- [i sa] - pouze východomoravské nářečí; 
- [i mněch] - pytel ("pytel přes")
- [i tej (škutiny)] - "ej" je sufix, ne diftong
- [i donést] - nářeční věc, přinést/donést

- tej:
	- partitivní význam genitivu
[t-33%-33%-33%
SJ	Stará čeština	Morava
ta	ta	.
té	té	tej
té	tej	tej
té	tej	tej
]
- koncovka převzata ze starého dativu a lokálu
- [i majú] - není přehláska, je tam ú - východomoravská nář. sk.

$2 Severní / valašská podskupina
- od jižní se liší tím, že se rozlišuje i/y (oposice tvrdé/měkké)
- mají tvrdé po měkkých kons., ž, č, š, ř, c, z, s [čystý] (prostě jako v ruštině)
- mají měkké retnice
	- v cs nemáme, místo toho "pě", "bě", etc.
		- původně měkký příznak, ten se pak transformoval na jotaci
- koncovka "ami" (ženami, chlapami, ...)
- infinitivní "ť"

- [b ke zkoušce znát] slovníky 20. století, základní kontury slovníků do 20. století

$date 2014-03-25 09:20:11

$3 Nahrávka Halenkov
- ochmúlil - jenom ve valašsku, zachmuřit se
- strýca - valašsko, protože tvrdý i
	- -a: ve spisovné cs přehláska a > e, tady nepřehlasované
- příjmení Skúpil, Dokúpil, .. - moravská příjmení

$2 Nářečí kopaničářská
- na jihu, vyskytuje se v tzv. kopaničářských vesnicích v oblasti Moravské Kopanice
- infiltrace ze západního slovenska
- kopanice - terén vymycovaný za účelem kolonisace na jihovýchodní Moravě
	- dělo se tak v 18. stol.

$4 Hláskosloví
- obalované l vyslovované jako ^u
- nemají jať za v, m, p, občas n ([i veděl, mesto, nejaký, nekdo, ...])
- nmají náslovné j - [i ako]
- neexistencej ř
- [i skovat] - celonárodní
- [i predal a prepil] = předal a propil
	- pro × pre - typický rozdíl cs × sk

$2 Západní podskupina

$3 Dolský typ
- mapa: 71x (?)
- západ od Moravy
- nemají "sa" (říkají "se") - byla vystavena středomoravským nářečím
- provedli diftongisaci (ne úplně, občas nadměrně) - [i pěknej, hlúpej, on vyskočej, počejtat]
- ou × u: [i lúka, rouža, třejska, tvaroužky] - naprosto mimo systém

$3 K!!elečský typ
	- mapa 704
	- diftongisace jako v Dolských nář., ale zevrubněji [i hloupej, ...]
	- velmi malé území


$2 Karpatsko-salašnická kolonisace
- pastevci odkaďsi z karpat cestovali na sever
- jižní slované, albánie, maďarska, část slovensky, moravané, zastavil se na východomoravské bráně, odtud na SV (slezsko), pak hranice j. polska, sev. slovenska, zastavil se na ukrajině
- bryndza, koliba, cap (kozel) - původ v j. rumunštině
- sev. valašská podskupina - ovlivněné nářečí, protože se tam pěstovali ovce; předávali si terminologii o pastavectví

- karpatský jazykový atlas 
	- uzavřený projekt
	- dialektogové všech zasažených jazyků

$2 Jména related badatelů
- Antonín Vašek: [i Jazykové vlivy karpatsko-salašnické kolonisace], 1967
- Jaromír Bělič: [i Dolská nářečí na Moravě], 1954
- Jan Chloupek: [i Aspekty dialektu], 1971
	- jihomoravská nářečí, ...
- Věra Michálková: [i Studie o jihomoravské nářeční vědě]
	- později Lamprechtová
	- deagentní věty
- František Svěrák: [i Nářečí na Břeclavsku a Dolním Pomoraví]

$1 Nářeční skupina slezská
- společně s východomoravskými mají
	- oposici l (l × ^l)
	- oposici i (i × y) 
- nemají měkké retnice, ale mň se předělalo na mj: [i [mjesto]]
- nemají diftongisaci - [i muka, pycha, stryc]
- zanikla oposice kvantity
- změna ne -> ňe: [i ňemocný, ňebyl]
	- na mapě od isoglosy 4 na sever
	- nevíme, jestli [i ňekdo] mají jako svůj dialekt nebo jestli to převzali či co
- 'y' po č, ř, ž
- infinitivní ť
- nemají enklitikon "mně" ([i mi to řekl])

- mama/máma, tata/táta - není výsledkem slezského krácení
- ve vokativu je nominativní koncovka ([i Eva, pocem])

$2 Vnitřní dělení nář. slezských
+ slezskomoravská (lašská)
+ slezskopolská (zápodotěšínská)
- mapa: dělí je linie 5D

$2 Skupina nářeší slezskomoravských
- zachovaná palatalisace [i de, te]
- i od Ostravy dolů
- v předstaročeském období všude [i d'e, d'e]
	- od linie 5A: [i buďeťe]
	- od 5B na sever: ďe, ťe se dál palatilisuje, asibilace (vniká sykavkový šum): [i budz'ec'e]
	- od 5C: 835, 836 ([b jablunkovský typ]) a na [b Opavsku]: přeměna na tupé sykavky: [i budžeče]
	- od 5D (slezkopolská): [i budźeće] (polská palatalisace)
- všechno tohle se děje na každém ď, ť (takže [i ďeďina → džedžyna, ťicho → čycho] apod.)
- dělo se tak i se s, z
	- si/sě
	- seno, zima -> s'eno, z'ima; śeno, źyma; šeno, žyma


$date 2014-04-01 09:19:38

- pochylování
	- jahoda, gen. pl.: jahod -> jahúd / jahud
- lokál sg. se vyrovnava se instrulmentálem
	- [i [b o tým dluhem] stolem] ([i s tým dluhým stolem])
- příčinné [i bo]

$3 Dělení slezkomoravských
- podskupiny
	- západní opavská (5C)
	- východní ostravská
		- od Ostravy směrem na jih
	- jižní frenštátská
		- pod 5B (Příbor a na jich)

$3 Frenštátská podskupina
- [i syvy, zyma]
	- dostalo se tam 'y', protože proběhla [b depalatalisace]
- typ "buďte"
- substantiva končící na s, z přecházejí k měkkému dekl. typu ([i hrůza -> bez hrůze])
- evidentně občas mají vokálovou koncovku ([i paňimamo])
- výrazný přízvuk na [b penultimě] (předposl. slabika)
- mají [i jdu k doktorovi], zatímco ostatní slezká mají [i jdu do doktora]

$3 Opavská podskupina
- kratkost
- nezúžené 'e'
- srdco, polo
- un, ona, ono
- [i šel tum mokrum cestum]

$date 2014-04-08 09:27:04

Papír s kecáním
- kolňa, mlékárňa - "ňa" - sufix označující účelové prostory, české "na" je novotvar, "ňa" původní
- pod tum kulňum - koncové m od masc. subst.

$3 Východní (ostravská) podskupina
- podobnost se slezkopolskými nářečími
- t', dz'
- á -> o
	- pora - pára ~ páry - pár
- před nosovými konsonanty
	- o -> u
	- e -> i/y
	- [i honem -> hunym]
- úžení po měkkých konsonantech
	- mliko, zeli
	- utéci -> učéc' -> učec' -> učic'
- příčinné "bo"
- 1. osoba příč. min.
	- morava ne: [i já přinesl] (musí být jsem), ale tady ano
- 1. os.
	- [i joh byl u kuchyně] (anal. [i dals mi to])
	- sg. i pl.
- [i do pola] - a: starý nepřehlasovaný stav
- [i do frunte] - e: nejspíš tvrdé "y", tak tvrdé, že to vysloví jako "e"
- [i v polu] - původně v [i v poli] (strsl.) - proniklo to z tvaru dativu (prý častý synkr. dativ-lokal)
- průvodní vokál u slabikotvorného r
	- [i hyrněc, hyrbatý, kyrk]

- ukázka: hornoostravický typ
	- u frýdku-místku

$3 Slezkopolská skupina
- typ ro, lo
	- [i krova, glova] ([i kráva, hlava])
- typ g: cs narozdíl od pl provedla ve 12. stol. g -> h
	- [i noga -> noha ]
- 
	- [i ruka: renka/rynka, acus: rynke] //wat? asi jsem mimo
- dispalatalisace
	- krátké staré hlásky se mění v "a"/"o" před d, t, n
	- [i jodla (jídla)]
- [i měli takum starum stodole] - původně [i stodolen], to se kamsi ztratilo
- [i žodyn] - žádyn - žáden (jmenný tvar)

$4 Lidé a publikace
- Arnošt Lamprecht
	- [i Středoopavské nářečí], Praha: 1953
	- [i Slovník středoopavského nářečí], 1963
	- rodák od Opavy
- Jan Balhar
	- [i Skladba lašských nářečí]
- František Horečka
	- [i Nářečí na frenštátsku], 1941
	- jeho syn doplnil v r. 2011: František a Mojmír Horečka: [i Tak mluvíme pod Radhoštěm]
- Adolf Kellner
	- [i Štramberské nářečí], 1939
		- vzor jak se píše popis nářečí
	- [i Východolašská nářečí]
		- slezkoposlká nář.
		- 2 díly, 1. struktura nář. 1946, 2. slovník, 1949

2014-04-15 11:06:34
$1 Velikonoce
- st.č velka noc (jmenné adj.) - noc vzkříšení
	- někde jinde 
- v souč. plurale tantum, protože označuje celé období

$2 Etymologie
- proč Velikonoc[u e]:
	- noc ~ noce - jen v nářečích;
	- velikonoce - podle slova Vánoce
	- Vánoce - taky noc
		- část je kalk z němčiny 10. století: [i wíhn-nacht] -> weinachten (svatá noc), začalo se brát jako plurál
		- prsl.: koncovka -en -> brano jako zadní nosovka ǫ, nacht se přeložilo jako noc - nocǫ, wihn -> vę (přední nosovka) (prostě viz hláskový vývoj)
	- etymologii slova Vánoce odhalil [b Václav Mareš], slavistika ve Vídni od konce 70. let
- šmigrust - smeckosten (osten ~ velikonoce)

$2 Pomlázka 
- pomladit
- pamihod(a) - nejasná etymologie
- žila - moravská krátkost, na brněnsku je taky krátká -> celoplošné kráceni
	- žila - býčí žíla (býkovec)
- kyčka - něco upleteného, kytka
- dynovačka - polština
	- dynovač - šlehat, vyjednávat smlouvu (st.pl) - od něm. dingen (zjednávat), protože na Velikonoce se uzavíraly nové pracovní smlouvy

$1 Hradiště, východní českopolská podskupina, 5D
- silný vliv polštiny
- neexistuje hláska [b h], nahrazuje ji [b g]
	- noha -> noga
- hodně měkkých souhlásek
	- [i p'eć] místo [i péci]
	- před e uchovává měkkost
	- k'i, g'i, ch'i
- reflexy po starých nosových samohláskách
	- cs. [i ruka] - dřív [i renka], souč. [i rinka]
	- 4. pád fem.:
		- [i stodola -> stodole], protože v pl. [i stodolę] (ę se nasalisovalo, zůstala jen 1. složka nosovky)
		- [i nocujou -> nocujo] (protože [i nocujǫ])
- [b dispalatalisace]
	- [i śostra, śano, vyloz]
	- e -> o, a před tvrdými hl. d, t, n, s, z, r, l

$1 Lidé, publikace
- viz 2014-04-08

$1 Nářeční skupina středomoravská (6)
- makroskupina
- od českých nář. se oddělila [i novou středomoravskou monoftongisací]
	- mouka -> móka, pejcha -> pécha

$2 vnitřní členění 
- (založeno na vokalickém systému - na zákl. vývoje krátkých vokálů)
- pův. pr.cs. 'y' a 'u' ([i ryby, budu])
- y -> e ([i r^eba, s^en])
- místo měkkého 'i' po 'l'
	- [i dělával^e]
- sedmičlenný vokalický systém:
[c
i            u
  e        o
    ^e    ^o
      a
]
- ^e - široké e, ^o - široké o̬ 
- [i zdál se mi [b sen] / narodil se mi [b s^en]]
- [i venku zpívá [b kos] / dostal jsem [b k^os] chleba]
- dvě e, o - ne všude zachována
- [b 2A: centrální podskupina střed.mor. nář]
	- zachován systém dvou a, e
	- centrum Prostějov, Olomouc, možná Boskovice
	- přehláska a -> e boskovice a já nevim co ještě někde na severozápadě, centrální podskupina
	- neexistuje oposice kvantity - nemá nic společného s moravskou krátkostí
		- [i kvitko, ruža, bez vlasu...]
		- týká se jiných slov: [i kuň]
		- platí ještě pro JZ od Brna (Třebíč)
	- protetické v - velmi rozšířené - až za brno, nad lipník nad bečvou
	- zi, si, ci, ři, li ... - 'i' se změnilo v široké 'e' 
- [b 2B: jižní podskupina stř.m. nář.]
	- široké e splynulo s původním
- [b 2C]:
	- změna evidována jen v koncovkách (konc. se víc udržují)

[i vyndu, přindu, ...] - prý vysvětleno na druhé skupině

$date 2014-04-22 09:18:28

- úkol místo chybějící hodiny 6. 5. 
	- Český jazykový atlas - dodatky
	- pg 344 - kapitola českého národního jazyka - prostudovat nářečí v Čechách (344-346)

- protetické h
	- [i hučitel, hodělal (udělal), ...]
- slova, co končí na s, z, l přecházejí od vz. žena k nůše
	- [i billa -> bille]

$2 Jižní středomoravská podskupina
- na části jen krátké y, u (ale v Brně dlouhé)
- typická svými podtypy
	- typ horský (map.633-636), S,SV od brna, Tišnovsko
	- typ židlochovický
	- typ znojemský

$3 Typ horský
- po splynutí širokého e, o se vyměnily v základech slov u, o
	- [i kupec, kopec, tupení, putřeba]
- protetické h
- obě kvantity
	- i tam, kde nemá být - dloužení v příčestí
- změna i -> e
	- [i decki]

$3 Typ židlochovický
- obecné rysy středomoravské
	- prot. h, e -> i
- splynulo ó, á do ^ao (á s kroužkem dole)
- [i chcela, chcet] - od [i chcu] (nejen tady)
- [i přinda]
	- ustrnulý přechodník divně utvořený od dokonavého slovesa (rozpor vidu a rodu)
	- typické pro stř. m. - [i vynda, přinda, vdaja sa, ...] - ustrnulý přechodník, nemodifikuje se podle rodu
	- vznikla z něj adverbia - [i udělal to v leža -> leže]
	- dřív se přechodníky mohly vázat i k jiným větným členům než podmětu - [i koukaje z okna kopla ho kráva]

$3 Typ znojemský
- map 614, 612, 610, 615
- vyznačuje se redukcí měkkého i na [b šva]
	- [i ťicho -> ťəcho, ňit -> ňəť (hňəť)]
(ukázka není)

2014-04-29 09:17:12

$2 Literatura ke středomoravským nářečím
- František Kopečný, [i Nářečí Určic a okolí], 1957
	- indoevropeista, syntaktik
- Alois Gregor, [i Slovník nářečí slavkovsko-bučovického], 1959
- František Svěrák, [i Boskovické nářečí], 1941
- Milena Šipková, [i Skladba mluvených projevů; syntax hanáckých nářečí]
	- důležité, průkopnické a průlomové
	- sytntax obecně mluvenostní, obecné - bez ohledu na regiony plus specifikum nař. středomoravských
	- za svobodna Greplová
- Marie Krčmová, [i Běžně mluvený jazyk v Brně], 198[1|3]
	- navázala na dřívější brněnskou mluvu, ne na Hantec
	- čistě nářeční, městská mluva

podskupiny k centrálním stř.mor. nářečím na západě a východ
- západ
	- sever zábřežský, na jihu kunštátsko-budějovický
	- sever má některé společné rysy s čechami
		- schoda, schořet, von nes
	- jih 
		- rybe (místo rebe), budo (místo bodo)
- východ
	- sever: kojetínsko-přerovský
		- společné znaky s valašskými nář.
			- oposice l, oposice y, přízvuk na předposl. slabice
	- jih: slavkovsko-bučovický
		- necharakteristcký - nemá rebo, rybo (má rybu) a tyhle změny prostě vůbec nemá
- na východ od prostějova oblas SV→JV od Prostějova - nářečí typu čucháckého
	- m.669-673
	- čuhácká, protože oni ne čóhajó, ale oni čuhajó (strýc, múka) - protože se to zúžilo

[konec sk. středomoravské]

$1 Čechy
- rozdíly od mor. nář
	- asimilace, shoda, přehlásky, protetické v, minulý čas (chybějící auxiliár a příčestí bez l), 
	- akusativ sg. zájmena "ona": [i jí] (morava má [i ju])

$2 Dělení
- severovychodoceska
- jihozapado-
	- západní
	- jižní
- ...

$2 Severovýchodočeská nářečí
- hláska [i v] mezi souhláskami a na konci se vyslovuje jako [i [^u]] (u s obloučkem pod, stejně jako pro obalované l)
- [^u] vytváří hyperkorekci
	- louka bez lovek (protoze si myslí, že lo^uka)
	- boruka, protoze boru^uka
- oposice l
	- [i ^užice] = lžíce, protože ^lžíce
	- [i vrdlouhat] = silně lhát
		- kompositum vrdlo-uhat, 
		- [i ^uhat] (od [i ^lhát])
		- [i vrdlo] od [i v hrdlo], protože odpadá náslovné h (typické pro s.v. nář.)
		- krátké a, protože nejasná ethymologie a v té oblasti občas krátké a obecně
- ch, h másto v
	- před neznělou ch, před znělou h
	- [i bydlí ch praze, bydlí h brně]
- dn -> nn
	- [i jednou -> jennou, žádnej -> žánnej]
	- občas kinda hyperkorekce: [i kamenný -> kamennej] (řeknou dvě n), coz občas vede k [i kamednej], pak i [i dřevěnnej -> dřevědnej, Anna -> Adna]
- dl -> ll, l
	- [i vona sedla -> vona [sella|sela]]

$2 Morfologie
- instr. sg. fem. měkkých ([i duše, růže, kost, píseň]) - konc. [i ej]
	- [i růžej, z prácej, vykládanej perletěj]
- dat. a lok. - konc. [i oj] 
	- [i dám to sousedoj]
	- od [i sousedovi], "v" bylo mezi vokály a tak se nějak předělalo na [i oj]
- pád. synkretismus nominativ-akusativ
	- [i viděl jsem vojáci]
- konc. [i -ej] v 3. os. pl.
	- [i prosej, sázej, trpěj, ...]
- nedůsledné nerozlišování kvantity [i u]
	- [i svuj]

$3 Podtypy
- m.106, m.107 - typ podještědský
- m.101-105, m110 - typ podkrkonošský
	- infinitivní ť, průvodní "e" u "l", "r" - [i pelnej, kerk]
- typ petácký (litomyšlsko)
	- podle [i pet, bežet, vedět, mesto]

$3 Literatura
- Luděk Bachmann, [i Nářečí na Vysokomýtsku], 2001
- Jarmila Bachmannová, [i Podkrkonošský slovník], 1998
- Quido Hodura, [i Nářečí na Litomyšlsku], 1940

$2 Nářeší středočeská
- charakt. tím, že nemají téměř žádné nář. rysy
- zasahuje ze severu zkrác. u, i a [i zro^una]
- z jihu [i helejte, ...]

- jejich vlástní:
	- slovesa 3. os. pluralu
		- [i proseji, sázeji, trpěji]
	- deklinace složených adjektiv
		- [i bez dobr[b e]ho koně, dobremu, dobrem]
		- podle zájmena [i náš]
		- především v západní části
	- deklinace posesivních adjektiv
		- [i bydlí na jiráskové]
		- v nom. a akus. bývá uchován, ale tady ne: [i votcovej klobouk, viděl jsem matčinou kamarádku]

- Pavel Jančák, [i Český jazyk na přelomu tisíceletí], František Daneš, ed.
- Jana Jančáková, [i Běžná mluva na Příbramsku]

$2 Nářeční skupina západojihočeská
- dohromady, páč pár jevů je společných pro celý
	- neexistuje ej po c, z, .. važně?
		- [i sítko, cítit, ]
	- 3. os. plur.
		- [i chtí, prosí, trpí, sází, ...]
	- privl. adjektiva
		- [i otcovo klobouk, otcovo zahrada, matčino sukně...]
		- vyrovnání podle [i jeho]
	- [i kde] má variantu [i hde]
	- hláska [i g] nahrazena [i k]
		- [i kuláš, kuma, ...]

$3 Západní úsek
- Plzeň a okolí
- nahrávka z [b Chodska]
- ukázka Postřekov, typ chodsko-domažlický
- m.301-310
	- zdloužené a místo spisovného (^á - dlouhé á a umlautem)
	- [i múka, búřka] od [i móka/moukz]
	- "d" mezi vokály se mění na "r"
		- [i děrek (dědek), storola (stodola)]
	- "ě" -> "í" v příčestích minulých 
		- [i míl (měl), běžíl (běžel)]

$3 Jihočeský úsek
- m.4X
- charakterisktiky
	- j.č. disimilace (snaha rozlišit dvě podobné foneticky hlásky)
	- [i bez sebe] -> [i bej sebe]
	- [i učeš se] -> [i učej se]
	- [i řekl to babičce] -> [i ... babijce]
	- [i heleďte ] -> [i helejte]
	- [i neblážni, vodpušť, neježdi, ...]
	- nedostatečná výslovnost diftongu ou, ej

- ukázka z okrajového typu doudlebského
	- jako jediny nemá protetické v
	- [babjička] (u labiál j)
- [i k tej dobrej] - jedine jihočech

- Jaroslav Voráč, [i Česká nářečí jihozápadní], 1956
- Zbyněk Holub, [i Lexikon nejjižnějšího úseku českých nářečí], 2003
	- z Doudlebska


- ukázka Rohozná
	- mají moravskou krátkost a proste zkombinované věci od mor. i čech. nářečí

- Slavomír Utešený, [i Nářečí přechodného pásu česko-moravského]

[přesunout na obecné rozdíly Čechy-Morava]
- skupina [i -nsk-] v Čechách [-nck-]
	- též s [i -ct-], ale obráeně: Morava [i jedená[b st]]
	- [i lepčí], Morava [i lepší]
[konec k sekce přesunutí]