$title Morfologie Restructured print_last_updated print_toc $1 Derivace $2 Deverbální jména (V -> N) $3 Činitelská - nomina agentis - pouze z verb, která mají agens - *[i šedivěč - šedivět] má patiens - z kmene - vždy tematický vokál - [b -tel] - [i uč-i-tel] - [b -č] - [i řid-i-č] - z kořene - nemají tem. vok. - [b -ec] - [i běž-ec, horolez-ec] - [b -ce] - [i soud-ce, výrob-ce] $4 Nomina patientis - suf. -ec, t-ové/n-ové participium - [i vyděděn-ec, zajat-ec] $3 Prostředková - předměty užívané k nějaké činnosti a jejich části - [b -dlo] - [i rucha-dlo] - [b -ník] - [i pil-ník] - [b -č] - [i nosi-č, taha-č] - [b -i-vo] - [i barv-i-vo, chlad-i-vo, zd-i-vo] - také vysledky dějů (nomina acti) $3 Dějová - [b -en-í, -a/án-í] [t-30%-30%-30% Základ Kořenový der. Kmenový der. lež-et leh-^phi[, N{1}]-(^phi)[, masc] lež-e-n-í han-ět han-^phi[, N]-(a)[, fem] han-ě-n-í zkouš-et zkouš-k[, N]-a[, fem] zkouš-e-n-í stav-ět stav-b[, N]-a stav-ě-n-í syč-et syk-ot{2}[, N] syč-e-n-í ] {1} - nominalisatory {2} - sluchové vjemy, atmosf. jevy - [i tlukot, hukot] $4 Odlišnosti [t-50%-50% Kořenové deriváty Kmenové deriváty [b málo produktivní] [b hodně produktivní] [b nezachovávají reflexivitu]\+[i modlitba *se] [b zachovávají reflexivitu]\+[i modlení se] [b nemají vid]\+[i začít s výstavbou]\+[i začít se stavbou] [b zachovávají vid]\+[i začít s *vystavěním\+začít se stavěním] [b pouze lexikální prefixy]\+[i výtah, *povýtah] [b i superlexikální p.]\+[i vytažení, povytažení] [b neschopny vyjádřit agens]\+[i zkouška žáků[, pat] *učitelem[, ag]] [b licencují agens]\+ [i učitelovo zkoušení žáků] [b omezení kvantity]\+[i přístavba] [b bez omezení kvantity]\+[i přistavění] ] $4 Změny kvantity vokálů - dloužení prefixů na základe délky kořene - hodnota prosodické skupiny - 3 móry [t-50%-50 V-VV VV-V fem. masc. i fem. na-ráž-ka ná-raz u-ráž-ka ú-raz nádrž, výtah ] $3 Místní - názvy míst, na nichž se provádí činnost zdrojového slovesa - [b -na] - [i her-na] - [b -árna] - [i kov-árna] - [b -írna] - [i bal-írna] - [b -iště] - [i nalez-iště] - produktivní, ale jako N -> N (hrad-iště) [??] $2 Denominální jména (N -> N) $3 Přechýlená - rodově nespec. jména - [b -ice] - [i slon-ice] - [b -ka] - [i učitel-ka] - [b -kyně] - [i žákyně] - [b -ová] - [i mistrová] - [b -na, -evna, -ovna, -ezna, ...] - [i královna, carevna, princezna] $3 Jméná mláďat - velmi produktivní - [b -e] - [i ptáč-e] $3 Deminutiva - [b -ek, -ík (masc)] - [i ptáč-ek, stař-ík] - [b -ka (fem)] - [i fen-ka] - [b -ko (neutr)] - [i dítko] $3 Kolektiva - sémanticky plurál, málo produktivní - [b -stvo] - [i učitel-stvo] - [b -í] - [i listí] $3 Konatelská jména - nomina actoris - popisují osoby, jež mají blíže nespecifikovanou relaci se zdrojovým jménem - Naše řeč: „... jména konatelská (nomina actoris), tvořená od jmen věcí a označující osobu, která je k takové věci v nějakém činném vztahu...“ - nekomposicionální (význam není odvoditelný z významu zdroj. jména) - občas podobná činitelským - [i nakladatel] - ale ten nic nikam nenakládá, ten vydává knížky; proběhla lexikalisace - [b -ář] - [i rybář] - [b -éř] - [i bankéř] - [b -ník] - [i zlat-ník] - [b -ist-a] - [i basista, houslista] - [b -íř] - [i hrnčíř] - [b -ák] - [i cirkusák] - [b -ik] - [i chemik] $2 Deadjektivní jména (A -> N) - [b abstrakta] - z kvalitativních adjektiv - [b -ost] - [i srdečnost, mužnost] $2 Denominální adjektiva (N -> A) $3 Relační - vyjadřují vztah mezi valenční posicí a zdrojovým jménem ([i cihlová zeď]) - nestupňovatelná - -n-ové sufixy nejsou produktivní (na rozdíl od -ov-ých suf.) - [b -ov] - [i kov-ov-ý, lip-ov-ý, sdrc-ov-ý] - [b -n] - z "normálních" i látkových jmen - [i strop-n-í, srdeč-n-í] - [b -ov-n] - [i bankov-n-í, erb-ov-n-í] - [b -en] - z látkových jmen - [i ln-ěn-ý, kož-en-ý] - [b -sk] - [i manžel-sk-ý, moř-sk-ý] $3 Kvalitativní - vyjadřují vlastnost, kvalitu -> může mít stupně -> [b stupňovatelnost] - od stejných jmen jsou relativní i kvalitativní A - [i srdeční (záchvat) ~ srdečný (člověk)] - [b -n] - [i radost-n-ý, čest-n-ý, tuč-n-ý] - základem derivace [b abstrakt] a [b inchoativních/kausativních verb] - [i srdečnost] - [i rozradostnit, zmužnět] $4 Podobnostní - význam "podobný zdrojovému N" - podobnost vnitřní - [i mezkovité chování] - podobnost vnější - [i válcovitá loď] - [b -ovit-ý] - [i soudk-ovit-ý, trubic-ovit-ý] - [b -itý] - [i vrásčitý] - [b -ov-ý] [??] - [i fial-ov-ý] - [b -ovsk-ý] - [i nerud-ovsk-ý] - [b -oid(n)-í] - [i europoidní] - [b -av-ý] - [i zlatavý] $4 Objektově posesivní - význam "mající zdrojové N" - [i flekatý - mající flek] - [b -(n)at-ý] - derivace z N - [i srstn-at-ý, zub-at-ý] - [b -^phi-ý] - derivace z NP - [i hrub-o-srst-^phi-ý] - [b -nat-ý] - [i těl-nat-ý] - [b -ovit-ý] [??] - [i kopc-ovit-ý] - [b -ovan-ý] - [i květ-ovan-ý] $2 Denominální verba (N -> V) - lokalisační - transitivní, vyjadřují lokalisaci + [c X[, agens] způsobuje, že Y[, patients/zdroj. jméno] bude na/v Z[, místo, kde bude Y]] - [i krémovat (Petr[, A] krémuje[, přesouvá krém[, P]] boty[, loc.]) - [i číslovat, pepřit, ...] - produktivní + zdroj. slovo udává, kam se patiens přesouvá - [c X[, agens] přesune Y[, patiens] na/do Z[, místo označované zdrojovým jménem]] - [i garážovat, škatulkovat] $2 Denominální/deadjektivní verba (N/A -> V) $3 Kauzativa/faktitiva - [c X způsobuje, že Y je \[zdrojové N/A\]] - akční mutace, často nutný prefix - i-kmeny - [i modř-i-t, zlat-i-t, o-mlad-i-t] - výjimky: [i pěn-i-t] (??-kmen) $4 Inchoativa - [c X se stává \[zdrojovým N/A\]] - prostá mutace - n-kmeny, občas a-, e-kmeny - [i omlád-nou-t, modr-a-t[, a-kmen], zlát-nou-t[, n-kmen], zkamen-ě-t[, e-kmen]] $2 Deverbální adjektiva (V -> A) - z příčestí ([i koupen -> koupený]) [l=red to be completed] $1 Prefixace sloves - většina prefixů formálně identická s primárními předložkami - kromě [i vy-, vz-, roz-, pře-] - nejsou předložky - význam bývá stejný, ne vždy: - [i u-]: [i stát u] - prostor. lokalis. × [i ustát] - lexikalisovaný význam - [i pro-]: [i dojít pro pivo] × [i pro-jít] - často se kombinuje prefix s danou předložkou - [i na-lepis na papír, do-běhnout do cíle] - morfologické alternace - [i e ~ ^phi]: u předložek i prefixů ([i pod- ~ pode-]) - V ~ VV: jen u prefixů ([i za-jít ~ zá-chod, vy-jít ~ vý-chod]) ---- - od-, vy- jsou ohraničené zepředu, ale ne zezadu - po- je měrový prefix, který ukončí neohraničenost -^ - proto nemůže být [i po-do-táhnout], páč [i do-] už ohraničuje zezadu - čistá perfektivisace = nelze utvořit sekundární imperf. ([i na-psat]) - atenuativa - vyjadřují malou míru - [i na-běhat se, na-péct] $2 Gramatické vlastnosti prefixů - perfektivisují - [i psát -> popsat] - transitivisují - derivují transitivní slovesa - [i spát -> uspat koho/co] - obligatorisují objekt - [i psát \[dopis\] - napsat dopis] (protože [i napsat *^phi] $2 Kumulace prefixů - [b LP] = lexikální prefix - mění význam - [u prostorový nebo idiomatický] význam - [b SP] = superlexikální prefix - stojí nad významem (nemění jej) - vyjadřují [b aktionsart] (vyjádření ohraničenosti slovesa nikoliv gramatickými, ale lexikálními prostředky, "způsob slovesného děje") - [u temporální nebo měrový] význam - SP-LP-sloveso - [i do-pře-svědčit] - SP-SP-sloveso - [i po-po-skočit] - *LP-LP-sloveso -prefixy - do, na, nade, ob, od, po, pod, pro, před, pře, při, roz, se, u, v, vy, vz, za [t ‌prostorový význam ‌idiomatický význam ‌temporální a měrové významy (Aktionsart) ‌Čistá perfektivizace ‌(PMČ: lexikální modifikace) A ‌(PMČ: lexikální modifikace) A ‌(způsob slovesného děje) B ‌C do ‌do-hodit ‌do-hodit ‌do-psat (kompletace) ‌ ‌ ‌„zprostředkovat“ ‌ ‌ na ‌na-lepit ‌na-být „získat“ ‌na-péct (kumulace) ‌na-psat ‌ ‌ ‌na-běhat se (velká míra) ‌ nad ‌nade-psat ‌nad-bíhat „podlézat“ ‌ ‌ ob ‌ob-točit ‌ob-šlehnout „okopírovat“ ‌ ‌ od ‌od-nést ‌od-platit „pomstít se“ ‌ ‌ po ‌po-sypat ‌po-jít „zemřít“ ‌po-skočit (malá míra) - atenuativa ‌ ‌ ‌ ‌po-střílet (distribuce) ‌ pod ‌pod-lít ‌pod-vést „zradit“ ‌ ‌ pro ‌pro-skočit ‌pro-pást „ztratit“ ‌pro-tančit (skrz časový úsek) perdurativa, pro-pít (kompletace)[??] ‌ před ‌před-ložit ‌před-určit .predestinovať ‌ ‌ pře ‌pře-skočit ‌pře-svědčit „získat“ ‌pře-psat (opakování) ‌ v ‌při-plavat ‌při-znat „odhalit“ ‌při-barvit (malá míra) ‌ roz ‌roz-pažit ‌roze-znat ‌roz-bolet (začátek) – ingresiva ‌ ‌ ‌„identifikovat“ ‌ ‌ s ‌se-skočit, s-bít ‌se-hnat „opatřit“ ‌ ‌ u ‌u-razit ‌u-razit „pohanit“ ‌ ‌u-běhnout v ‌v-ložit ‌v-trhnout „udělat invazi“ ‌ ‌ vy ‌vy-táhnout ‌vy-běhat „získat“ ‌ ‌ vz ‌vz-létnout ‌vz-křísit „obnovit“ ‌ ‌ z ‌ ‌ ‌z-ulámat (distribuce) ‌z-blednout za ‌za-nést ‌za-říznout „usmrtit“ ‌za-plavat si (saturace) ‌ ] $1 Vid (aspekt) - vyjadřuje ohraničenost - ohraničený kontext (resultativní) - [i namaloval obraz / maloval obraz] - neohraničený ~ (aktuální) - [i *napíšu dopis / píšu dopis] $2 Testy perfektivity [t ‌ Perfektiva Imperfektiva fázová slovesa ne ano\+[i začnu psát] analytické fut. ne ano\+[i budu psát] present vyjadřuje přítomnost ([u aktuální implementace presentu]) ne\+[i napíšu] ano\+[i píšu] durativní adv. ne ano\+[i píšu hodinu] ] - [b determinovaná slovesa pohybu] - divná: [i jít, jet, letět] ([i *začnu jít, budu jít], ale [i jdu] (vyjadřuje present) [i hodinu] (jako imp.)) - frekventativa - taky část. imperf. - [i začnu chodívat, *práve chodívat] $2 Aktionsart - [i sedět, sedat, sedávat-sedávávat-..., sednout] - durativum, iterativum, frekventativum, semelfaktivum - rozdíl mezi a-, e-, n-kmeny - sed-[u ě]-t - durativum - sed-[u a]-t - iterativum - sed-[u n]ou-t - semelfaktivum (a perfektivum) ---- - morfa - perfektiva typicky prefigovaná - neprefig. perf.: - prostá perfektiva: koupit, skočit, dát - semelfaktiva: seknout - sekundární imperfektiva - utvoř. z prefig. perfektiv - [i nakoupit -> nakupovat] - semelfaktiva - víceméně utvořitelná jen od sloves multifasových, aka. popisujících rozlčlenitelný děj ([i zívat × volat]) $2 Sekundární imperfektiva - morfa - [b -va] - [i pře-plav-a-t -> pře-plav-á-va-t, z-modr-a-t -> z-modr-á-va-t] - [b -ova] - [i pře-krout-i-t -> pře-kruc-ova-t, ode-ps-a-t -> ode-pis-ova-t] - [b -a] - [i na-tř-í-t -> na-tír-a-t, obe-sr-a-t -> obe-sír-a-t] - [b -e] - [i za-clon-i-t -> za-clán-ě-t, vy-tvoř-i-t -> vy-tvář-e-t] $1 Rod - inherentní (vnitřní) vlastnost jmen - v cs 4 rody - motivace na dělení masc. na +anim a -anim - rozdíl mezi homonymními činitelskými a prostředkovými jmény (nosič, nosič) $2 -Anim - lze privlastňovat jen neshodným přívlastkem a rod je u nich [u arbitrární] - podobná sémantika: [i židle, křeslo, taburet] - podobná fonologie: [i most, cist-a, měst-o] - -^ různé rody - u odvozených jmen určuje rod sufix ([i nos-n-ost]) - nosič na kufry[, -Anim] / nosič kufrů[, +Anim] (adnomin. gen.) - vícerodá jména - [i essay, hřídel] $2 +Anim - 2 přirozené rody - m, f (vs. 3 gramatické - m, f, n) - [+Neu +Anim] - [b jména mláďat] sufixem -e - [i kot-ě, sel-e] - [+Hum] - [i páže, hrabě] - referují k oběma rodům, gramaticky přecházejí k masc. - výjimka [i děvče] - referuje pouze k fem. - [-Hum] - [i saranče, kotě] - [-Neu +Anim] - ideálně isomorfie mezi gram. a přir. rodem, ale ne. - [i muž, bratr, sestra, syn, dívka, ...] - označují jen "svůj" rod - běžně referují k oběma rodům - většinou gram. masc. ([i učitel, občan, tygr]) - někdy ne ([i žába, koza]) - mapování gramatický - přirozený rod + typ [i muž, žena] - specifikován jen přirozený rod, gramatický je z něj odvoditelný + typ [i děvče] - oba rody musí být specifikováný, protože přir. a gram. se liší - typ [i batole, učitel, žába] - nespecifikován přirozený, tj. může referovat k oběma $1 Pád - formální vyjadření role jména ve větě - shodový (shoda v jmenné sk. - [i s velk[u ým] kulat[u ým] čverc[u em]]) konfigurační (závislý na syntaxi) rys - pád přidělují struktury s verbálními rysy (slovesný kořen) a předložky - [i sloužit manželce ~ služba manželce] - lokál vždy přidělován předložkou $2 Předložky - předložky se 2 pády - na, o, v, po: Acc/Loc - nad, pod, před, s, mezi: Acc/Instr ([i kdo s koho]) - za: Gen/Acc/Instr ([i za vlády Karla IV / postavil se za Marii / stál za Marií]) - primární předložky - [i od, do, před, po, při, pro, pod, u, za v, ob, na, s, bez, k, o před] - sekundární ~ - vznikly z autosémentik - [i kromě, vyjma, okolo, uprostřed, kupříkladu] $3 Odlišnosti primárních a sekundárních předl. - slabičná struktura - sek. mají min. 1 vokál - vokalisace - prim., které končí na C, mají vokalis. formy ([i před ~ přede]) - asimilace znělosti - prim. se asimilují, sek. nemusejí, ale mohou - [i s: \[s prahou / z brnem\]] - [i napříč: \[napříč prahou / napříč/napřídž bulharskem\]] - přízvuk - tvoří jeden tak s násl. slovem (v rámci jedné PP) - os. a relativ. zájmena vyžadují po prim. př. j -> ň - [i jeho se nebojím / z něho mám strach] - prim. nemohou stát samostatně - [i šel k *^phi, šel kolem] $2 Předložky a prefixy - prim. předl bývají i verbální prefixy - [i roz-, vy-, vz-, pře-] nejsou předložky - [i k, bez] nejsou verb. prefixy - vokalisace - 1slabičné P a prefixy se chovají stejně ([i ze státu ~ zestátnit, z trápení ~ ztrapnit]) - P s alternujícím vokálem -||- jinak ([i od pnutí ~ odepnutí, nad psem ~ nadepsat]) - asimilace - stejná pro P a prefixy - přízvuk - stejný pro P a prefixy - alternace V~VV - jen v prefixem alternuje ([i při-ložit ~ pří-loha]) - vliv na kvantitu - jen prefixy mohou ovlivňovat kv. předcházejícího vokálu - synkretismus - 1 morfém = 2 významy $1 Číslovky - různé slovní druhy označující kvantitu - kombinují se s plurálem (krom 1), nekomb. se s pluralii tantum - vyjadřují shodu s počítaným slovem (dvě/dva...) - posice - prenominální: [i pět dívek] - postponová: [i dívek bylo pět] - kopredikátová: [i dívka byla pátá] $2 Morfosyntax - jeden - shoda v čísle, pádě, rodě, životnosti - zájmenná flexe - plur. shoda s plur. tantum ([i jedny kalhoty]), u normálních slov spouští plurál reinterpretaci na souborovou/druhovou číslovku (jedny karty) - dv-a, ob-a - shoda v čísle, pádě, rodě (+Masc/-Masc) - duálové sufixy - tř-i, čtyř-i - shoda v čísle, pádě - vyjma genitivu nominální flexe (bez tří/třech orangutanů) - 5-19, cet - shoda v čísle - 2 pádové sufixy - [i -^phi / -i] - syntakticky v Nom/Acc jako jména - počítané slovo má Gen(numerativ), jinak se shoduje oboje - [i přišli dva chlapci × přislo pět chlapců] - [i o dvou chlapcích × o pěti chlapcích] - tisíc, milion, ... - morf. i syntakticky jména - inherentní rod, - SG i PL flexe - kombinují se se zákl. číslovkami - počítaný předmět vždy v Gen - if PL bez základní číslovky ([i tisíce diváků]) -> reinterpretace na neurčitou č. $2 Gramatikalisované číslovky - [i kupa, hromada, moře] - relativní věty - [i hromadu přátel, které/*kterou jsem viděl] - [i hromada] zde není syntakticky jméno, nemůže se k ní tedy vztahovat vzt. věta - pronominalisace - nelze [i hromadu] nahradit zájmenem: [i viděl jsem hromadu knih a obdivoval je/*ji] - modifikace číslovkou - [i *(dvě hromady přátel) × dvě hromady knih] - redukce morf. tvarů - naprostej nesmysl ([i s moře pivem jsem tam nepočítal], ale to mi přijde jako blbost, by nikdo neřekl) \+ ---- ---- stalinistický - příslušnost ke skipine (-ist-), jaký to je adj.? subjektově (individuálně) posesivní A předurčit - vážně idiomatický?