$title Lexikologie - restructured $1 Obsah print_toc $1 Obecně - lexikologie se zabývá - lex. rovinou komplexně – formou, významem, užíváním lex. jednotek - vztahy spojující jednotky v lexiconu (form. i význámové) - v širším smyslu i morfa - ([i učit ~ učitel]), jádro synonymie, ... - sleduje stratifikaci lexiconu - slang, příznakovost, vnitřní strukturu lexika (??) - gramatika je prediktivní (má pravidla, lze ji odvodit) - [b usouvztažňuje] - ne vždy:\+ [i dům - dom[u y]]: gramatika nese i informaci (těch domů je víc) \+ [i pěkn[u ý] - pěkn[u é]]: pouze usouvztažňuje - někdo tvrdí, že gramatika je základem lexika $2 Historie - nejprve tvorba slovníků - ve starověku, když si uvědomili, že potřebujou používat převod mezi jazykem - od té chvíle trochu lexikologie, páč zjistili, že významy nejsou 1:1 - jinak většinou gramatika, teoreticky zajímal lexikon akorát filosofii (pojmy, ...) - i v 19. stol. se lexikon pomíjí - hlavně se hledala souvislost mezi jazyky a to se dokazovalo na hláskových změnách - zajímalo to jen dialektology a něco něco $3 Strukturalismus - pak [b strukturalismus] - zaměřil se na strukturu, (především ta průhledná - gramatika, fonologie, morfologie (ta je pravidelná)) - rozsah lexika strukturalismus nebyl schopen uchopit - struktura lexikonu je značně diskutabilní - pokusil se popsat sémantiku všech slov přes nějaké stavební prvky - [b komponentová / sémová analysa] $3 2. pol. 20. stol. - vrchol 80. léta - ve středo- a východní evropě - komplexní lexikologie - Filipec - ke konci 20. stol. se od komplex. pohledu ustupuje, protože není jasné, jestli to jde teoreticky zvládnout - nyní se zase řeší gramatika (generativní gramatika (hranice slovníku), kognitivní s. - jak se vnímájí slova a tak) ₋ Čermák - Kompendium o lexikologii: starší pohled, hrdinský čin, že si to troufl vydat v dnešní době $2 Dělení lexikologie - dělení dle Saussure - [b synchronní] - současný lexikon - [b diachronní] - starý lexikon - [b sémasologie] - od formy k významu - dané slovo má nějaké významy v normální češtině, pak jiné v nářečích, a tak - [b 1 forma ~ různé významy] - lexikální sémantika - významy slov? - sleduje se 1 slovo nebo celé kategorie, ... - [b onomasiologie] - od významu k formě - [i jak se říká tomu a tomu?] - např. slovník synonym, thesaury, ... $2 Subdisciplíny lexikologie - [b slovotvorba] - zkoumá formující slovotvorné prosředky, jež má cs k tomu, aby vyjádřila obsah - [b ethymologie] - zabývá se pouze původem a původními formami slov - [b fraseologie] - [b terminologie] - termín musí být jednoznačný, pevně definovaný, ... - systémovost, přesnost, jednoznačnost - [b onomastika] - parasystém proprií (prostě jsou divný) - [b lexikografie] - mainly praktická - nauka o tvorbě (a tvorba) slovníků - prolínání s filosofií a logikou - anthropolingvistika a podobné - myšlení se zřejmě neobejde bez jazyka - zkoumání, jak se slova ukládají, vyvolávají, jak se ukládají významy slov, ... - determinismus - myšlení se odvíjí od mateřského jazyka $1 Slovní zásoba - ustálené jednotky, jež společenství užívá - centrum lexikonu - synchronní češtiná má [b řádově statisíce] jednotek typu jedno slovo (odhady se různí) $2 Jádro sl. zásoby - [b centrum] - nejfrekventovanější slovní zásoba - slova, jež označují nejběžnější potřeby/jevy (nebo pomocná) - [b glottochronologie] - porovnáváním slov se zjistí, že jsou si jazyky nějak příbuzné (vzdálenost závisí na čase) - dokáže spočítat v jakém momentě dva jazyky ještě byly společné - srovnává prvky jádra, páč se mění nejpomaleji $2 Proč se mění slovní zásoba - [b vlivy cizích jazyků] - móda, okupace, ... - [b pojmenovat něco, co jsme neměli pojmenovaného] - nový jev nebo nové chápání už pojmenovaného jevu - [b slangy] - specifický slovník - tvoří se, protože identifikační prvek (spojovací, odlišovací od jiných) - [b jazyková hra, synonymní hra] - [b argot] - snaha, aby ostatní nerozuměli - [b okasionalismy] - rodinná slova - pro existující obsah nová forma - emoční sféra - vytvořit neohrané slovo - publicistika - něco, co zaujme (krátkodobě) - [b opositnost pojmů] - velmi silný, snaha, aby se oposita tvořila stejně - ve st. češtine: [i chudnout - bohatět ] - v nové: [i chudnout - bohatnout] - [b lidová etymologie] - snaha o najít průhlednost, mylná etymol. -> přetvoření slova - [i koniklec] - původně [i poniklec] od [i poniknúti] (od sklánět hlavu) - [i hrozinky] - hyperkorekce, protože si myslí, že to je od hroznů - [i mateřídouška] - kalk - [i mateřie dúška] (matčina duše), měnilo se na dech a tak $2 Způsoby rozšiřování slovní zásoby $3 Přejímání jednotek z cizího jazyka - dnes především z eng - provede se adaptace (pravopis, morfologie) $4 Adaptace - cs je flexivní, takže se to musí ohybat - přidá se sufix, který se ohýbá - slovesa většinou ke 3. třídě slovesné - posouvá se význam $4 Napodobování formy - kalkování - kalkování - české prostředky napodobí cizí vzor (buď stuktura (slovotvorný kalk), sémantický kalk) - [i běžný účet] - z italského [i conto corrente] $3 Tvoření nových slov - ze stavebních prvků, které máme - ne moc časté $4 Derivace - od existujícího slova - v cs hojně používáno $4 Skládání - skládání z cizích nebo českých prvků - taky časté $4 Abreviace - zkrátí se slovo a je normálně ohýbáno - [i odpadkový koš -> odpaďák] - spíš derivace - [i morfologie -> morfa] $3 Fraseologický vznik - anomální kombinací existujících forem, ustálením vznikne nový význam ([i slepá ulička]) - význam odlišný od konjunkce významů, není kombinací původních významů -> výsledek se musíme naučit $3 Metonymické přenesení - aka [b sémantická derivace] - [i koruna (na hlavě) -> koruna (peníz)] $3 Lexikalisace - základem (aktuálních) slovníků jazyka jsou hotová slova a modely, podle nichž lze tvořit nová slova ([i talár -> talárovna] (ale mohla by být i [i talárnice] (jako [i márnice]))) - vzniká [b možné slovo], pak se [b lexikalisuje] (ze širšiho potenciálního významu se specifikuje na nějaký určitý - ten se musíme naučit) - i ve slovotvorbě můžou být nepravidelné procesy - sekundární slovotvorné procesy - analogie - [i hamburger -> cheeseburger, alcoholic -> workoholic] - chybné rozložení (už v eng) slov, vznikají nová podle toho (jablkoholik) - historická modifikace - slovo se hláskovými změnami mění, začne být neprůhledné... [b lidová ethymologie] $1 Slovo - je nosné - [b slovo × termín] - termín je přesně významově definován - běžná slova nikoliv (jsou významově vágní) - [b slovo "slovo"] - všechny indoevr. jazyky to mají a celkem brzo, tahle abstrakce se objevuje, když je nutno popisovat rituály (mluvit o jazyce v nich) - [i Sestra by chtěla jít do autoškoly.] - všichni se shodnem na 6 slovech -> musíme mít [b společná kritéria] - grafická zkušenost s hranicemi slov $2 Grafické slovo - grafika říká, že slovo je to, co je ohraničeno bílými znaky (v jazycích s latinkou, azbukou atd.) - většina jazyků světa (no, spíš indoevropských) se shodne na podobných kritéria - ale některé jazyky se na tom neshodnou (не знаю / neznám) - když někdo málo píše/čte, má problém s hranicemi slov $3 Odvozování grafické delimitace slov - grafika musí být odvozena z mluvené řeči - většina grafických mezer v cs = hlavní slovní přízvuk - problém: [b klitika] - trvalé: nikdy nenesou přízvuk - předložky před 1slabičnými slovy přejímají přízvuk - [i 'dolesa] - když potřebujeme udělat nádech, tak ho uděláme v místě mezery (podle přízvuků většinou) - u autosémantik se to určuje tak nějak samo - synsémantika organisují větu, je u nich problém - slovo - je autonomní - je nepřerušitelné (do něj nejde nic vložit) - přemístitelné (když je volný slovosled) - nic z toho neplatí 100% -> [b [i slovo] není vhodné jako termín], takže to je intuitivně vymezené slovo - vhodnější: [b lexém] $1 Lexém - [b émická] jednotka fonému, morfému - é~ jednotka je abstraktní - lexém je abstraktní, formálně významová jednotka, u ohebných slov nadřazená všem gramaticky funkčním tvarům (celému paradigmatu) - [b absolutní abstrakce] - [l=red textový typ: možnost, taky abstrakce (type)] -- WHAT? - [l=red exemplář: konkretisace typu (token)] - [l=red lexikální jednotka - synonymum s lexémem] - definice Polaka: Taková minimální posloupnost fonémů nebo grafémů, která má globální význam (jako celek) nedělitelný na menší smysluplné posloupnosti, které by byly členy otevřených substitučních tříd. - definice frazemu Cermak: Ustálená anomální kombinace dvou či více prvků, z nichž alespoň jeden je v dané funkci členem extrémně omezeného uzavřeného paradigmatu (třídy). $2 Lexikální jednotky [i bílý dům] - 2 nebo 1 lex. jednotka? - [i Bílý dům] jako sídlo US presidenta - nedělitelné, jednoprvková třída - [i *rozhodl o tom bělostný dům] - [i bílý dům] na louce - otevřená třída - lze nahradit čímkoliv, co je na té úrovni -> [i zelený dům] - je to segmentovatelné $1 Onomasiologie lexikální - obecná teorie pojmenování - sleduje problematiku pojmenovacího aktu (situace, kdy něco pojmenováváme), mj. zkoumá na základě jakých motivací, jakými postupy a s využitím jakých prostředků jsou v daném jazyce pojmenovávány obsahy - zkoumá [b postupy] při vytváření nových slov (metafora, rozšíření významu, kombinatorika slov) a [b prostředky] k tomu užité (derivace, abreviace, sufixy...) - [b Vilém Mathesius]: užívání jazyka spočívá ve 2 kombinujících se aktech - [b pojmenovacím] - slova, [b usouvztažňovacím] - dáváme slova do vět, gramatika - v centru pojmenovávacího aktu stojí autosémantika - v centru usouvztažňovacího aktu stojí gramatické kategorie $2 Pojmenování - nominace - 2 významy: + přiřazování jazykové formy k obsahu (pojmenovací akt); záležitost daného okamžiku + výsledek aktu, matérie užívaná k pojmenování - jádrem lexik. onomasiologie jsou pojmové, pojmenovací slovní druhy - substance, stat./dynamické příznaky - jádrem jádra ↑ jsou utvořená slova a derivace - Čermák: i věci, které mají organisační fce - [b synsémantika - mají obsah] [??] - [i Velký pes honí malou kočku] - pes, kočka, honit - velký, malý - statické příznaky - kdybychom neměli gramatiku, nevíme, co z nich je velký/malý - gramatické prostř. dodávají taky kdy se to dělo, zda je to reálné, apod. - nic neusouvztažňují, zakotvují do reality -> víceméně pojmenovávací fce - [i Velký pes honí na louce malou kočku.] - [b lexikální pojmenovací kategorie] - velký, pes, honit, louka, malý, kočka - [b gramatické pojmenovací kategorie] - [i velký] - přebírá kategorie od [i pes] - [i pes] - rod: není gram., ježto ho taháme ze slovníku, spojeno s lex. významem - singulár (je jeden) - [i honit] - presens, indikativ (reálný děj), imperfektivum - [i louka] - sg - [i kočka] - sg - [b tektogramatická (hloubková) rovina] - někdo honí někoho - velký, malý - [b restriktivní přívlastek] - kde (na louce) - [b okolnost] [c predikát [honí] ____________ / \ \ agens patiens kde [pes] [kočku] [na louce] | | restrikt. přívl. restrikt. přívl. [velký] [malá] ] - pojmenování a základní usouvztažnění prý probíhá najednou (tvrdí kdosi) - [b Daneš] - dělí usouvztažňovací gram. prostředky na - syntaktický závazné - vychází z predikátu / celkové stavby věty (základní syntax věty) - někdo, nominativ - syntaktakticky závisle proměnné - [i blah blah blah totally lost] - src: [url=http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1352 Slovo a slovesnost, F. Daneš] + lexémy s morfologickými kategoriemi syntakticky vázanými + lexémy s morfologickými kategoriemi syntakticky nezávisle proměnnými + lexémy s morfologickými kategoriemi syntakticky závisle proměnnými + lexémy bez morfologických paradigmatických kategorií. $2 V hlavních rolích - [b Mathesius] se zabýval lexikalisací ve vztahu k onomasiologii - značková a popisná slova - značková slova - nelze z formy vyčíst nic - jakmile z možné slovo dostane do lexikonu, už není úplně vysvětlitelné -> každá jednotka, co se dostane do lexikonu, se stává částečně značkovou - [b Miloš Dokulil] - pojmenování ve vztahu k derivaci - báze a příznak - každé [b motivované (fundované)] slovo má [b pojmovou bázi] (určitá třída jevu) a [b pojmový příznak] (to, co je odlišujícím znakem od jiných jevů této třídy) - [i provazolezec – báze: osoba; příznak: leze po provaze] - [i jídelna, ložnice – báze: místo (místnost); příznak: místnost, kde se jí, leží] - [b fundace] - vztah mezi novým slove a formou původního - [b mutace, modifikace, transposice] - [i kdyžtak v encyklopedickém sl. češtiny] $1 Význam (sémantika) - zajímá laika, je velmi důležitý - lingvistika se významem donedávna moc nezabývala, protoze je neuchopitelný (forma ano) - je subjektivní, jsme odkázání jen na náš mozek, což je nahovno - lingvistika při formování pohledu na sémantiku čerpá z filosofie - logická analysa přirozeného jazyka (NL) - lingvisti kritisují NL pro sém. vágnost (polysémie, ...) -> snaží se jej desambiguovat - [url http://en.wikipedia.org/wiki/Bertrand_Russell [b Bertrand Russel]] - logik, pfylozof, matematik (e.g. Russellův paradox) $2 Přístupy k popisování významu - americký [b deskriptivismus] (nezávislá paralela strukturalismu) zkoumá formu, význam úplně stranou, prý ho nelze popsat - [b behaviorismus] - psychologický směr, snaží se zavést objektivitu v psychologii - "můžeme zkoumat jen pozorovatelné chování", lze ho popisovat jen tím, co to chování vyvolalo a co bylo následkem: [b stimul, reakce] - zbytek je černá díra - [b kontextualismus]: význam výrazu lze poznat jen z toho, v jaké situaci byl vysloven - flamewar: - kontextualisté: aby se význam dal objektivně zkoumat, bylo by nutno znát všechny kontexty, cože je nemožné -> nelze zkoumat význam - Chomský etc. - [b mentalisté]: jsme schopni výrazy používat, pročež introspekcí jsme schopni zkoumat tu černou díru, které říkáme mozek (/mysl) - kontextualisté: lidé ale evidentně nemají přesně vyhraněné významy (bolest, ...) - mentalisté: když se na něčem shodne většina mluvčích, pak je to objektivní, i když je to info vytažené z individuální černé skříňky, so fuck you and go home, n00bz. - analytická pravdivost - [i kdo nemá rodiče, je sirotek] - ano - - syntetická pravdivost - pracuje se znalostmi reality, nutno mít zkušenost se světem - [i všichni lidé jsou menší než tři metry] - nelze rozhodnout - rozhodnutí na základě zkušeností s lidmi, nemáme znalost, že by existovali 3m lidé, ale nevyplývá to z jazyka a není to omezené na náš svět a nemáme perfektní znalost našeho světa etc. - když řeknu "je to nepravda", je to syntetická pravdivost - [i Procházka si ukousl nos] - a co když má prothesu? [wtf?] - Immanuel Kant, [i Kritika čistého rozumu] $2 Zkoumání významu v jazyce $3 Aristoteles - genus proximum - nadřazený význam ([i candát je ryba]) - diferencia specifica - diferenční rysy na stejné úrovni ([i čím se candát liší od ostatních ryb]) - postuláty + definice významu - stručná, složená ze slov významově jednodušších (komponentová analysa) + vyhnout se definici kruhem + všechna pojmová slova by měla být definovatelná + pojmový význam (pojem) je zadán přesným výčtem abstraktních rysů $3 Anna Wierzbicka - už 50 let se živí svým lingv. směrem - sémantické primitivy - složky, na něž se rozkládá význam lex. jednotek - každé slovo lze opsat užitím vždy významove jednodušších slov (až se dojde k významove nerozložitelným slovům - [b sémantické primitivy]) - údajně všechny jazyky světa je mají - slova rozložíme na Sinn - stavební kameny -, z těch je pak možno postavit jakýkoliv význam $4 Komponentová analysa - [b [i #zasadni otazka - patri to sem?]] - vezme dvě významově blízká slova jedné třídy - klade je proti sobě -> vyextrahuje diferenční rysy, pak popíše +/-rys - žena/muž - dívka/chlapec - stačí [i +/-mužský_sexus, +/-dospělost] pro odlišení těchto 4 slov dívka [-MUŽSKÝ_SEXUS, -DOSPĚLOST] - vyextrahovaný prvek - [b sém] - terie: mělo by z určitého množství sémů jít postavit jakýkoliv jazyk - prakticky nelze, ale je jich méně než všech významů, takže se to hodí v PLinu - u abstraktních rysů to jde, u denotativních (popis reality) moc ne $3 John Locke - [i something clever here?] $3 Gottfried Wilhem Leibnitz - všiml si, že v některých Aristotelových post. je kontradikce - 2. a 3. postulát se v určitém kroku začnou vylučovat (dojde se k definici kruhem) - došel k tomu, že jsou slova tak jednoduchá, že definovat nejdou $2 Dva přístupy k významu + lexik. význam je pevně daný, stálý a přesně vymezitelný - exist. dostačující a nutné podmínky, které definují význam + význam je vágní, nevymezitelný $3 Teorie o ukládání významu - teorie se dělí na ty, které tvrdí, že význam vymezit lze, a ty, které tvrdí opak $4 Lze vymezit: momentky - slovo se ukládá jako série momentek, které skládá na sebe, nove vjemy kontroluje proti těm jednotlivým snímkům - dost nereálné (obrovské množství dat, pouze grafické, nedá se to moc generalisovat (kočku v jiné situaci nepoznáme)) - nepoužitelné pro abstraktní pojmy - teorie zastávaná psychologií $4 Lze vymezit: průměrování významů - uložený význam se vytváří postupně z pozorovaných objektů, jejichž rysy se průměrují (ukládají se jen společné rysy, [b pojmové jádro významu]) - model tradičního výkladového slovníku $4 Lze vymezit: teorie pevného seznamu - je uložen stálý význam a vedle jsou uloženy nestálé konotace v encyklopedických znalostech o světě - otázka, co je ten stálý význam - negační pravdivostní testy - "moje teta je starý mládenec" - ne, musí být muž - "můj kanárek je starý mládenec" - ne, musí být člověk - "můj 4měsíční bratr je starý mládenec" - ne, musí být dospělý - problém - kdy je člověk dospělý? subjektivní - "papež je starý mládenec" - ne, protože on to má v popisu práce být svobodný - exkludovat napevno zaměstnance kat. církve apod. - co když farář vystoupí v 50 letech z církve? pořád je problém ho označit za starého mládence... $4 Význam vymezit nelze - neostré hranice významu, [b syndrom rodinných podobností] - [i záda, ráno] - nelze definovat, kde začíná/ají a končí - neostré hranice - teorie prototypů - Wittgenstein - podvědomý zástupce třídy, proti němuž se testuje pozorovaný objekt - syndrom rodinných podobností - taky Wittgenstein - slovo dostává význam až v konkrétním užití - [i hra] - vše, co může být hra - [i # definition refinement gravely needed] - [b Filosofická zkoumání] - doporučená kniha - [b teorie prototypů] - Eleanor Rosch - představa ideálního prototypu, zkoušíme ostatní objekty napasovat na prototyp, stačí, když se mu podobají, míra podobnosti je subjektivní a posouvá se pragmatickými okolnostmi - [i # sounds kinda like Wittgenstein] $2 Ludwig Wittgenstein - 26. dubna 1889 Vídeň – 29. dubna 1951 Cambridge - lingvista, filosof - chodil do školy s Hitlerem - [i Wittgenstein II.: Filosofická zkoumání] - vyvrátil názor na nutnost desambiugace a očištění NL - říká, že vágnost vede ke kreativitě, reálný význam se tvoří až ve výpovědi ([b pragmalingvistika]) - follow-up v GB lingvistice, Oxford (Searl) - pragmalingvistika, reference, mluvní akty - jen filosofická, logická rovina, pohled na jazyk z hlediska významu $2 Kubova presentace - autosémantika a synsémantika - Čermák: největší makrotřída pro slova: slovní druhy - dělení dle významové autonomnosti -> autosémantika, syssémantika - slovní druhy se dělí podle míry významové autonomnosti $3 Autosémantika (slova plnovýznamová) - označují a pojmenovávají předměty, vlastnosti předmětů, děje a stavy, vztahy, okolnosti a kvantitu - ve větě plní funkci větných členů - uplatňují se v nich morfologické kategorie (kromě adverbií) - mohou nést i gramatický význam, proto je označujeme jako slova lexikálně-gramatická (např. sloveso letět: - [i Orel letí] – lexikální význam ‚pohybovat se ve vzduchu‘ – gramatický význam v češtině určuje flexe (3. os., sg., prez., indik., akt.)) - naprosto převažují mezi nově tvořenými jednotkami (počet zájmen, předložek a spojek je stálý) - tvoří 96 % slovní zásoby, ale mají daleko nižší frekvenci než synsémantika $2 Friedrich Ludwig Gottlob Frege - východisko pro logickou analysu - velmi odkazovaný příklad dvojí typ významu: [i Večernice a Jitřenka] - na jím popisovanou významovou dichotomii přišel už John Stuart Mill - práce [i O smyslu a významu (Über Sinn und Bedeutung)] - [b Sinn, Bedeutung] - dva pohledy na význam - bralo se, že význam výrazu je to, co výraz označuje ([i nejvyšší hora světa -> kopec Mt. Everest]) - [i Večernice a Jitřenka] - 1. pohled - stejný význam - na co výraz ukazuje - obě ukazují na planetu Venuši - 2. pohled, jiný význam - jak je objekt mentálně zadán ve výrazu, jak to bereme - jeden říká, že to je první věc na obloze večer, druhá poslední věc na obloze ráno - [b Bedeutung] - objekt sám - reference (denotace/extense) - [b Sinn] - co se o něm říká, mentální zadání výrazu (konstrukt), pevně spojen s výrazem, nikoliv s formou ? - lingvisticky většinou tohle $2 Reference, referenční význam - o kom o čem co: [i Moje sestra je lékařka.] - nejdřív musí proběhnout identifikace ([i *Stůl je modrý.]) - [b referenční zakotvení] - referenční akt - vyčleňování (predikování) objektu, o němž pak budeme něco kvákat dál - [b referenční výraz] dostává [b referenční význam] - specialisované identifikační prostředky - propria - osobní, ukazovací zájmena - deixe - [i wtf?] - kombinace určité deskripce - už Frege upozornil na to, že všechna autosémantika mají Sinn, ale jen některá z nich plní referenční funkci - jádrem predikátu jsou výrazy jen se Sinn - chceme-li zachovat pravdivost / zjistit pravdivost - [i neco veritate] - hodíme tam výraz s jiným Sinn, ale zůstane refereční význam - [i moje sestra je lékařka] / [i maminka mé jediné neteře] - sestra / maminka má neteře: má stejnou referenci - chceme-li zachovat pravdivost, ale změnit Sinn, tak musíme použít jedině synonyma - [i moje sestra je lingvista] / [i moje sestra je jazykovědec] $2 Příklad referencí - A: [i Vítěz od Slavkova měřil 153 cm.] - ref. výraz: [i vítěz od Slavkova] - ukazuje na Napoleona - B: [i Poražený od Waterloo měřil 153 cm.] - ref. výraz: [i Poražený od Waterloo] - taky na Napoleona - platí if true(A) then true(B) \+ - A: [i Napoleon byl vítězem u Slavkova.] - B: [i Napoleon byl poražený u Waterloo] - nelze říct, že pokud platí A, platí B. $2 Ludolf Carnat - používá pojmy [b extense, intense pojmu] - [b extense] - překl.: rozsah pojmového významu výraz - třída objektů (třída denotátů), jež můžeme správně označit pojmem na základě znalosti jeho významu - trochu blízká Bedeutung - [b intense] - mentální zadání významu - sémantické rysy významu výrazu (význam slova [i stůl] - víme, co to je) - blízká Sinn $2 Geoffrey N. Leech - definice modelu lexikálního významu - Lexikální vyraz můžeme chápat jako myšlenkově zpracovaný a jazykovým ztvárněním ovlivněný korelát reality (odraz skutečnosti) schopný obsáhnout i zobecnělé citové dojmy a jiné postoje mluvčího k pojmenovávané realitě nebo situaci promluvy. - lexikální význam jako systémová hodnota se pak aktualisuje a obměňuje v různých promluvách ([b pragmatické hry]) $3 Publikace: Sémantika - základ lexikální sémantiky - specialisuje se na korpusovou lingvistiku - kapitola [i 7. typů výzamu] (jde o autosémantika) + [b konceptuální složka významu] - zákl. pojmové jádro významu, nejstabilnější, společné u daného slova (mělo by být), odlišuje třídu od jiné třídy + [b kolokační složka] - asociační složka významu - některá slova dostanou význam z druhé části své kolokace ([i blond (vlasy), hejno (*skotu), tratoliště (krve)]) + [b konotační složka] - k~í význam - nabalené věci na společné jádro, vyplývají z osobni/skup./kulturní zkušenosti ([i žena] - v 19. stol.: [i za plotnou, rodit děti]; v 21. stol.: [i no, skoro stejně, akorát vařit neumí]); hodně diferenciované (geograficky, společensky, chronologicky), můžou se měnit i behěm života jedince + [b sociální a teritorální složka] - nfo o soc. a ter. zařazení mluvčího, nebo jak chce působit; [i chlupatý × policisti] - význam stejný, různé příznaky; [i oni nevijou co jijou] - stř. Mor., současnost + [b emoční složka] - hlavní část pragmatiky, postoj mluvčího (hodnocení (evaluace) skutečnosti, promluvy, partnera pos./neg.); emoc. výrazy (džemík) součástí [b kategorie expresiv]; expresivita != emoc. přístup (může být aby promluva byla nečekaná); - Jaroslav Zima: [i Lexikální expresivita], 197x. - inherentní - expr. hodnota je na lex. jednotce vidět z formy bez nutnosti kontextu ([i psi[b sko], -ňu, -ouš]) - adherentní - bez kontextu se nepozná, ale sys. zakotvená ([i chrápe (místo spí), starej (místo manžel)]) - kontextová - vznikne pragmaticky až v kontextu + [b reflektovaný význam] - u polysémie; použije se v jednom významu, ale je v tom trochu toho druhého. [i Jdu spát s Greplem a Karlíkem] - spí má i sexualní podsložku + [b slovosled] - mění se význam u výpovědi posunutím aktuální větného členění - (slovosled; téma, réma) - základní, [b nocionální složka] - konceptuální, kolokační - pragmatické - ostatní buď do šiorce chápané konotační sl., nebo do šir. cháp. pragmatické sl. (postoje, konotační, ...) $2 Paradigmatické a syntagmatické významové vztahy [i # doplnit] - (čistě významově bráno) - p.: vybírá z množiny zástupných prvků - synonymie / opositnost - ([i jdu pomalu/rychle]) - hyperonymie - ([i koupit si nábytek/stůl]) - hyponymie - kohyponymie (souřadnost) - horizonántální, vertikální (hyponymie, hyperonymie) - s.: spojují se do řetězce - nazvatelné vztahy - [b kolokabilita] - systémová sémantická potence slova spojovat se s jinými slovy (zelený se může pojit jen s konkréty) - monokolokabilní jednotky - [i poulit oči, tratoliště krve] - jedinečné spojení $3 Paradigmatické vztahy - míra, typ podobnosti, nelze je řetězit - nejpodobnější - synonymie - synonymie - asymetričnost, protože x forem na 1 význam - homonymie, polysémei - symetričnost opačná k -^ $4 Synonymie - ztotožňuje se s relací ekvivalence (oboustranná implikace) - výroky A, B mají stejné referenční hodnoty, pravdivost A implikuje pravdivost B a vice versa - A: [i Tatínek je lingvista]; B: [i Tatínek je jazykovědec] - podmínka platnosti ekvivalence -^: musí to být stejný tatínek (referenční shodnost) - symetrická, transitivní relace - A: [i Starej chrápe]; B: [i Manžel spí] - významově (pojmnově) jsou synonymní, ale přesto se liší (pragmaticky, stylisticky, sociálně) - totální synonyma - dvě slova totálně zaměnitelná ve všech kontextech se stejnou frekvencí - skoro neexistují, jenom přejaté a domácí slovo ([i lingvista × jazykovědec]) - dvě taková domácí slova by byla zbytečná - jakmile se uděje pojmový posun, říká se tomu částečná synonymie - ... částečná synonyma lišící se pragmatickými rysy - specifikační částečná synonymie - [i červený, rudý] - intensifikační částečná synonymie - inherentní, adherentní cosi - elativ - vyšší stupeň adjektiva, ale neřekne se tam, s čím se to porovnává (potenciálně porovnání se středem) - [i byla to silnější paní] $1 Sémiotika (nauka o znacích) $img-f sem_tr.gif Sémiotický trojúhelník - designace = odráží - signifikace = vyjadřuje - denotace = označuje - čerchovanost - forma nevyvolává skutečnost přímo - obsah jazykového znaku (pojem) - význam: - a: prototypické rysy, průměr třídy objektů - b: zobecnění ... ?? - blízké Sinn - objekt (skutečnost) - Bedeutung $2 Charles Morris - základy teorie znaku - přidal syntax a pragmatiku znaku - spojení s ostatními znaky se projeví na významu \+\+\+ $1 Pojmy - [b komponentová (sémová) analysa] + zkoumání významu slova jeho rozkládáním na sémy ([b sémantické primitivy] ~ nedělitelné jednotky) + opisování významu slova kombinací významově jednodušších pojmů - Katz, Poitiere - [b sémem] - soubor sémů, jednotka obsahového plánu jazyka představující význam lexému - [b hapax legomenon] - slovo, které se vyskytne jen jednou - původně když v nějakém mrtvém jazyce našli v textu jediné slovo, čili u něj nejde určit význam - [b jazyková hra, synonymní hra] - [b kalk] - slovotvorný: - sémantický: - [b sémantická derivace] - [b možné slovo] - odvodí se nějaké slovo a pak se ze širšiho potenciálního významu specifikuje na nějaký určitý, jenž ten se musíme naučit - lexikalisace - [b Onomasiologie lexikální] - obecná teorie pojmenování - [b statické / dynamické příznaky] - [b tektogramatická rovina popisu jazyka] - [b fundace] - [b mutace] - [b modifikace] - [b transposice] - [b émický princip] - důsledné rozlišování mezi dvěma typy či úrovněmi analýzy jazykových sdělení (fón – foném, morf – morfém…) - [b lexém] - Polák: Taková minimální posloupnost fonémů nebo grafémů, která má globální význam (jako celek) nedělitelný na menší smysluplné posloupnosti, které by byly členy otevřených substitučních tříd. - Čermák: definice frazému: Ustálená anomální kombinace dvou či více prvků, z nichž alespoň jeden je v dané funkci členem extrémně omezeného uzavřeného paradigmatu (třídy). (Formálně jednočlenný lexém je slovo, vícečlenný lexém je frazém a sdružené pojmenování. [url=http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6754 Naše Řeč]) - [b deixe] - přímé (po)ukazování ke skutečnosti nebo k jejímu označení v textu - [b genus proximum] - nadřazený význam ([i candát je ryba]) - [b diferencia specifica] - diferenční rysy na stejné úrovni ([i čím se candát liší od ostatních ryb]) - [b monokolokabilní jednotky ] - [i poulit oči, tratoliště krve] - jedinečné spojení - [b elativ] - vyšší stupeň adjektiva, ale neřekne se tam, s čím se to porovnává (potenciálně porovnání se středem) $1 Literatura, doplnit ₋ Čermák - Kompendium o lexikologii - starší pohled, hrdinský čin, že si to troufl vydat v dnešní době - F. Daneš. [i K systematickému syntaktickému popisu slovanských jazyků]. Slovo a slovesnost, ročník 26 (1965), číslo 2, str. 112-118. [url=http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1352 ONLINE.]