ani jedno neni povinné, ale prostě bychom to fakt měli přečíst (druhá se hodí do magistra kvůli předm. Lexikon a gramatika //Karlík)
ČEJKA, Mirek. Česká lexikologie a lexikografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1992. 53 s. ISBN 80-210-0393-6

skripta, pomůcka

Manuál lexikografie. Edited by František Čermák – Renata Blatná. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1995. 283 s. ISBN 80-85787-23-7.

slovníkářství
náhled problémů jednotlivých lexigrafií (počítačová a bla bla)
nastudovat první tři stránky – pokus o klasifikaci slovníků

LYONS, John. Semantics. Vol. 2. Cambridge: Cambridge University Press, 1977. ISBN 0-521-29186-0.
LEECH, Geoffrey Neil. Semantics :the study of meaning. 2nd ed. Harmondsworth: Penguin Books, 1981. xii, 383 s. ISBN 0-14-021694-4.

Lyons i Leech – východisko pro systém, jak se to učí u nás (FF@MUNI)

NĚMEC, Igor. Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha: Academia, 1968. 192 s.

teoretik, jeden z nejlpších prý
zabývá se vývojem slovní zásoby češtiny

MARTINCOVÁ, Olga. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, 2005. 248 s. ISBN 80-86496-21-X

Martincová se nelogoismy zabývá celý život
vytvořila slovníky neologismů
tahle práce je soubor článků

základní článek: Problematika neologismů v současné spisovné češtině, 1983

monografie – co to je neologismus, jak se tvoří, a tak

GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2., opr. Praha: Lidové noviny, 2003. 799 s. ISBN 80-7106-134-4.

nebyla určená studentům
Hladká: Lexikologie

pro středoškolské učitele → zcela elementární → všichni přečíst
dobré ke státnicím (prý se toho zkoušející drží)

studijní materiály jednotlivých učitelů

Lexikologie, tradice a současnost české lexikografie (název??)

článek povinný ke zkoušce: celý přečíst (to, co tam je od 20. století)

SSČ pro školu a veřejnost

znát úvod a závěr (pravidla zpracování slovníku, přílohy, co v nich je, …)

předmět – sémantická analysa v praxi

seminární úkol

zadání literatury, přeříkání jako krátkého referátu

z několika pramenů připravit nejpodstatnější věci o dané problematice

jednotlivé oblasti slovníků

udělat handout, pak být k disposici, když se něco s tím pak budě dělat
3stránkový handout, smysluplný úkol či cosi
slovníky:

neologismů (3 kusy, říct něco o nelogismech, anglicismy)
retrográdní a frekvenční
onomaziologismů (sl. synonym, věcné sl. – thesaury)
fraseologické (čermák, představení cosi)
etymologické a historické
onomastické (vlastní jména)
nářeční a slangové
příznakové slovníky (obtížně zprac. – dělají je laici)
gramatické (valence a tak)

nějaké lexikologické uchopení korespondence

bude upřesněno
materiál na webu – pravidla pro sem. úk. 2012
stud. dostanou dopisy, mají vyhledat příznakové jednotky, které nejsou v SS(J)Č
doplňování kontextů

vybrat si zahraniční článek o lexikologii/~grafii, 2013/2014

smysluplné české resumé o 4-5 pg.

Lexikologie

materie jazyka
zkoumá lexikální rovinu jazyka (lexikon) a její vztah k okolním rovinám (slovotvorná, gramatická, syntagmtické vztahy)
logos = slovo, stalo se z něj "nauka" (~logie), spousta významů
lexis = slovo.. prostě slovo
zabývá se

lex. rovinou komplexně – formou, významem, užíváním lex. jednotek
také vztahy spojující jednotky v lexiconu (form. i význámové)
v širokém smysl i morfologie (učit ~ učitel), jádro synonymie a tak
okrajově vývojem, vznik, zánik slovní zásoby
sleduje stratifikaci lexiconu

slang / nářečí
neutrální / příznakové
různá jiná členění
vnitřní strukturace lexika

Dělení lexikologie

synchronní

tohle dělení: Saussure
dnešní lexicon

diachronní

starý lexicon

sémasologie

od formy k významu
lexikální sémantika
dané slovo má nějaké významy v normální češtině, pak jiné v nářečích, a tak – 1 forma ~ různé významy
sleduje se 1 slovo nebo celé kategorie, …

onomasiologie

od významu k formě
jak se říká tomu a tomu?
např. slovník synonym, thesaury, …

Subdisciplíny lexikologie

Slovotvorba

zkoumá form. slovotv. prosředky má cs k tomy, aby vyjádřila obsah

Ethymologie

zabývá se pouze původem a původními podobami slov

Další

fraseologie

zabývá se frasemy

terminologie

termy

onomastika

parasystém proprií (prostě jsou divný)

lexikografie

mainly praktická
nauka o tvorbě (a tvorba) slovníků
prolínání s filosofií a logikou

anthropolingvistika a podobné – myšlení se zřejmě neobejde bez jazyka – zkoumání, jak se slova ukládají, vyvolávají, jak se ukládají významy slov, …
determinismus – myšlení se odvíjí od mateřského jazyka

2014-02-25 12:42:32

Referáty – pokračování

slovníky – makrostruktura, mikrostruktura

mikrostr. – okopirované heslo s popisky co je co

dopisy

vypsat slova/frazémy, jež nejsou v SSČ (nebo jsou s předem danými charakt.)
??
zkontrolovat podle SSJČ

Lexikologie

spolupracuje s ostatními vědami, protože je komplikovaná
obtížné zkoumat, protože

lexikon je obrovský soubor velice různorodých jednotek
kde hranice mezi lexikonem a gramatikou

lexikon se musíme naučit
gramatika je prediktivní (má pravidla, lze ji odvodit) – usouvztažňuje

ne vždy:
dům – domy: gramatika nese i informaci (těch domů je víc)
pěkný – pěkné: pouze usouvztažňuje
někdo tvrdí, že gramatika je základem lexika

komplexní lexikologie se málokdy dělá jako věda

Historie

nejprve tvorba slovníků
ve starověku, když si uvědomili, že potřebujou používat převod mezi jazykem
od té chvíle trochu lexikologie

zjistili, že významy nejsou 1:1

jinak většinou gramatika, teoreticky zajímal lexikon akorát filosofii (pojmy, …)
i v 19. stol. se lexikon pomíjí – hlavně se hledala souvislost mezi jazyky a to se dokazovalo na hláskových změnách

zajímalo to jen dialektology a něco něco

Strukturalismus

pak strukturalismus – zaměřil se na strukturu, (především ta průhledná – gramatika, fonologie, morfologie (ta je pravidelná))

rozsah lexika strukturalismus nebyl schopen uchopit

struktura lexikonu je značně diskutabilní
pokusil se popsat sémantiku všech slov přes nějaké stavební prvky

komponentová / sémová analysa

2. pol. 20. stol.

vrchol 80. léta

ve středo- a východní evropě – komplexní lexikologie
Filipec

ke konci 20. stol. se od komplex. pohledu ustupuje, protože není jasné, jestli to jde teoreticky zvládnout

nyní se zase řeší gramatika (generativní gramatika (hranice slovníku), kognitivní s. – jak se vnímájí slova a tak)

₋ Čermák – Kompendium o lexikologii: starší pohled, hrdinský čin, že si to troufl vydat v dnešní době

Slovní zásoba

ustálené jednotky, jež společenství užívá
centrum lexikonu
synchronní češtiná má řádově statisíce jednotek typu jedno slovo (odhady se různí)

čapek cca 70k jednotek

počet lex. jednotek téměř nejde spočítat

protože se jazyk mění
cs je flektivní se spoustou potenciálních slov (odvozené tvary, na hranici gramatiky)

hapax – slovo, které se vyskytne jen jednou

problém s určováním významu

Aktivní a pasivní slovní zásoba

aktivní – používáme
pasivní – čemu rozumíme, blbě se odhaduje pro jazyky typy češtiny

bývá 6násobek aktivní

průměrný člověk se středním vzděláním aktivní sl. z. 10-15k

zavisí třeba na sečtělosti

minimum k elementární komunikaci 1500 slov

. porozumění při znalosti lemmat

10 lemmat: 19 %

2k lemmat: 80 %
50k lemmat: 98.27 %

Jádro

centrum
nejfrekventovanější slovní zásoba

slova, jež označují nejběžnější potřeby/jevy (nebo pomocná)

v jazyce nejstabilnější (→ nejstarší, lexikon nemá průhlednou strukturu)
od slov jádra se odvozují další slova
pomocná slova nejfrekventovanější

předložky, spojky, být
gramatická slova – stějně frekventovaná jako koncovky

Glottochronie

porovnáváním slov se zjistí, že jsou si jazyky nějak příbuzné (vzdálenost závisí na čase)
dokáže spočítat v jakém momentě dva jazyky ještě byly společné
srovnává prvky jádra

mění se pomalu, takže se ty jazyky dají sledovat lépe
zjistilo se, že se ve všech jazycích mění ve stejném tempu

Periferie

prostě to na okraji

Proč se mění slovní zásoba

vlivy cizích jazyků

móda, okupace, …

pojmenovat něco, co jsme neměli pojmenovaného

nový jev nebo nové chápání už pojmenovaného jevu

slangy

specifický slovník
tvoří se, protože identifikační prvek (spojovací, odlišovací od jiných)
jazyková hra, synonymní hra

argot

snaha, aby ostatní nerozuměli

okasionalismy

rodinná slova

pro existující obsah nová forma

emoční sféra

vytvořit neohrané slovo

publicistika

něco, co zaujme (krátkodobě)

opositnost pojmů

velmi silný, snaha, aby se oposita tvořila stejně
ve st. češtine: chudnout – bohatět
v nové: chudnout – bohatnout

lidová etymologie

snaha o najít průhlednost, mylná etymol. → přetvoření slova
koniklec – původně poniklec od poniknúti (od sklánět hlavu)
hrozinky – hyperkorekce, protože si myslí, že to je od hroznů
mateřídouška – kalk – mateřie dúška (matčina duše), měnilo se na dech a tak

2014-03-04 12:50:16

Způsoby rozšiřování slovní zásoby

Přejímání jednotek z cizího jazyka

dnes především z eng
provede se adaptace (pravopis, morfologie)

Adaptace

cs je flexivní, takže se to musí ohybat – přidá se sufix, který se ohýbá
slovesa většinou ke 3. třídě slovesné
posouvá se význam

Napodobování formy – kalkování

kalkování – české prostředky napodobí cizí vzor (buď stuktura (slovotvorný kalk), sémantický kalk)

Tvoření nových slov

ze stavebních prvků, které máme

Derivace

od existujícího slova
v cs hojně používáno

Skládání

skládání z cizích nebo českých prvků
taky časté

Abreviace

zkrátí se slovo a je normálně ohýbáno
odpadkový koš → odpaďák – spíš derivace

Fraseologický vznik

anomální kombinací existujících forem, ustálením vznikne nový význam (slepá ulička)

význam odlišný od konjunkce významů – výsledek se musíme naučit

Metonymické přenesení

aka sémantická derivace
koruna (na hlavě) → koruna (peníz)

Lexikalisace

základnem (aktuálních) slovníků jazyka jsou hotová slova a modely, podle nichž lze tvořit nová slova (talár → talárovna (ale mohla by být i talárnice (jako márnice)))
vzniká možné slovo, pak se lexikalisuje (ze širšiho potenciálního významu se specifikuje na nějaký určitý – ten se musíme naučit)

i ve slovotvorbě můžou být nepravidelné procesy

sekundární slovotvorné procesy

analogie

hamburger → cheeseburger, alcoholic → workoholic – chybné rozložení (už v eng) slov, vznikají nová podle toho (jablkoholik)

historická modifikace

slovo se hláskovými změnami mění, začne být neprůhledné… lidová ethymologie

Slovo

je nosné
slovo × termín

termín je přesně významově definován
běžná slova nikoliv (jsou významově vágní)

slovo "slovo" – všechny indoevr. jazyky to mají a celkem brzo, tahle abstrakce se objevuje, když je nutno popisovat rituály (mluvit o jazyce v nich)

Sestra by chtěla jít do autoškoly.

všichni se shodnem na 6 slovech → musíme mít společná kritéria

grafická zkušenost s hranicemi slov

Grafické slovo

grafika říká, že slovo je to, co je ohraničeno bílými znaky
většina jazyků světa (no, spíš indoevropských) se shodne na podobných kritéria
ale některé jazyky se na tom neshodnou (не знаю / neznám)
když někdo málo píše/čte, má problém s hranicemi slov

Odvozování grafické delimitace slov

grafika musí být odvozena z mluvené řeči
většina grafických mezer v cs = hlavní slovní přízvuk
problém: klitika

trvalé: nikdy nenesou přízvuk
předložky před 1slabičnými slovy přejímají přízvuk – 'dolesa

když potřebujeme udělat nádech, tak ho uděláme v místě mezery (podle přízvuků většinou)

u autosémantik se to určuje tak nějak samo
synsémantika organisují větu, je u nich problém

slovo

je autonomní
je nepřerušitelné (do něj nejde nic vložit)
přemístitelné (když je volný)
nic z toho neplatí 100% → není vhodné jako termín, takže to je intuitivně vymezené slovo

vhodnější: lexém

Lexém

émická jednotka fonému, morfému

é~: abstraktní

lexém je abstrkatní, formálně významová jednotka, u ohebných slov nadřazená všem gramaticky funkčním tvarům (celému paradigmatu)
lexém: absolutní abstrakce
textový typ: možnost, taky abstrakce (type)
exemplář: konkretisace typu (token)

lexikální jednotka – synonymum s lexémem

definice Polaka: Taková minimální posloupnost fonémů nebo grafémů, která má globální význam (jako celek) nedělitelný na menší smysluplné posloupnosti, které by byly členy otevřených substitučních tříd.
definice frazemu Cermak: Ustálená anomální kombinace dvou či více prvků, z nichž alespoň jeden je v dané funkci členem extrémně omezeného uzavřeného paradigmatu (třídy).

2014-03-11 12:43:51

na pristi hodiny 2stranku z manualu lexikografie – prehled slovniku

ke zkoušce obrysový přehled do 20. stol.

Lexikální jednotky

bílý dům

bílý dům – 2 nebo 1 lex. jednotka?

Bílý dům jako sídlo u.s. presidenta

nedělitelné, jednoprvková třída
*rozhodl o tom bělostný dům

bílý dům na louce

otevřená třída
lze nahradit čímkoliv, co je na té úrovni → zelený dům
je to segmentovatelné

Všichni se smáli, ale já jsem mohl jen tiše sedět na lavičce a myslet na maminku.

16 slov

dělení dle lex. jednotek:

všichni – lze nahradit někdo, nikdo, …
se smáli – reflexivum tantum; "se" nenese význam, ale je nutný
ale – organisační fce, silně gramatická fce; lze nahradit něčím, co má fci spojování; odporovací význam; lex. význam oslabený;
já
jsem mohl – "jsem" je auxiliár; volný morfém; "mohl" – valence modálního slovesa říká, že toto musí být doplněno infinitivem, ale neříká, který infinitiv;
jen
tiše
sedět
na – není spojeno se "sedět"; synsémantikum, k úplně realisaci potřebuje něco dalšího, ale není určeno co (→ samostatný člen)
lavičce
a
myslet na – spojení, které taháme z lexikonu celé
maminku

valence spojek

spojky musí mít nějaký doprovod
musí mít před a za větné členy

Onomaziologie lexikální

obecná teorie pojmenování
sleduje problematiku pojmenovacího aktu (situace, kdy něco pojmenováváme), mj. zkoumá na základě jakých motivací, jakými postupy a s využitím jakých prostředků jsou v daném jazyce pojmenovávány obsahy
metodologicky postupuje od obsahu k formě
motivace pojmenování
postup zvolený při vytváření pojemnování, metafora, rozšiřování významu, kombinatorika slov, …
za využití jakých prostředků (derivace, sufixy, …)

Vilém Mathesius – tvrdil, že užívání jazyka spočívá ve 2 kombinujících se aktech – pojmenovacím – slova, usouvztažňovacím – dáváme slova do vět

v centru pojmenovávacího aktu stojí autosémantika
v centru usouvztažňovacího aktu stojí gramatické kategorie

neplatí zcela ekvivalence pojmenovávání ~ lexikum, gramatika ~ usouvztažňování

některá slova vyjadřují gramatiku (spojky)
některé gr. jevy pojmenovávájí

pojmenování

nominace
2 významy:

přiřazování jazykové formy k obsahu (pojmenovací akt)
výsledek aktu, matérie užívaná k pojmenování

pojmenovací akt je záležitostí konkrétního okamžiku

nemusí být jen substantivum, lze použít komplexní větu → pojmenování není totéž co slovo nebo lexém
Čermák: i věci, které mají organisační fce; i synsem. mají obsah
i celá věta – pojmenovají se aktanty, děj, vytvoření té věty, kdo koho vraždí

jádrem lexik. onomasiologie jsou pojmové, pojmenovací slovní druhy – substance, stat./dynamické příznaky
jádrem jádra ↑ jsou utvořená slova a derivace

V hlavních rolích

Mathesius se zabýval lexikalisací ve vztahu k onomasiologii

značková a popisná slova

značková slova – nelze z formy vyčíst nic
jakmile z možné slovo dostane do lexikonu, už není úplně vysvětlitelné → každá jednotka, co se dostane do lexikonu, se stává částečně značkovou

Miloš Dokulil – strukt. přístup k cs slovotvorbě z pohledu onomasiologii

znát a umět aplikovat

báze a příznak
fundace – vztah mezi novým slove a formou původního
mutace, modifikace, transposice – kdyžtak v encyklopedickém sl. češtiny

Kubova presentace – autosémantika a synsémantika

Čermák: největší makrotřída pro slova: slovní druhy
dělení dle významové autonomnosti → autosémantika, syssémantika

fce zájmen: usouvztažňovací

Onomastika

systému proprií se říká parasystém, protože má podivné specifické rysy

termíny by měly být

systémovost, přesnost, jednoznačnost, termíny by měly být nosné (snadná derivace), ustrojené (odpovídat derivačním/komposičním pravidlům jazyka)

2014-03-18 12:47:12

Pojmenovávání – Mathesius

Velký pes honí malou kočku

pes, kočka, honit
velký, malý – statické příznaky
kdybychom neměli gramatiku, nevíme, co z nich je velký/malý
gramatické prostř. dodávají taky kdy se to dělo, zda je to reálné, apod. – nic neusouvztažňují, zakotvují do reality → víceméně pojmenovávací fce

Velký pes honí na louce malou kočku.

lexikální pojmenovací kategorie

velký, pes, honit, louka, malý, kočka

gramatické pojmenovací kategorie

velký

přebírá kategorie od pes

pes

rod: není gram., ježto ho taháme ze slovníku, spojeno s lex. významem
singulár (je jeden)

honit

presens, indikativ (reálný děj), imperfektivum

louka

kočka

tektogramatická (hloubková) rovina

někdo honí někoho
velký, malý – restriktivní přívlastek
kde (na louce) – okolnost

              predikát
               [honí] ____________
              /      \            \
           agens      patiens    kde
           [pes]      [kočku]   [na louce]
            |            |
      restr. přívl.   restr. přívl.
        [velký]        [malá]

pojmenování a základní usouvztažnění prý probíhá najednou (tvrdí kdosi)

Daneš – dělí usouvztažňovací gram. prostředky na

syntaktický závazné – vychází z predikátu / celkové stavby věty (základní syntax věty)

někdo, nominativ

syntakt. závisle proměnné

blah blah blah totally lost

btw v cs 4 rody

2014-03-25 12:43:32

presentace webové nástroje

2014-04-01 12:42:41

SSČ

ke zkoušce přečíst si úvod a zásady zpracování
minimální kontext
nestuje (hnízduje)
sl. zás. od 70. let
zachycuje pasivní slovní zás.

SSJČ

mělo být kodifikační, hlavní zdroj spisovný jazyk beletrie
změna sl. zás. po válce

PSJČ

nenestuje ani v případě relativně pravidelných derivacích

údajně proto, že je to začátečnický slovník

původně chtěl být komplet z historie, začal 186x

proč nestovat

úspora místa
systémové vztahy

Struktura slovníku

Zástupné heslové slovo = lemma

subst.: nominativní tvar

verba: infinitiv, Jungman 1. osoba
hnízdovací šev

pomůcka – stavba slova, přihnízdované odvozeniny se nemusí psát celé
korun-ní
korunk-ový

záhlaví

zákl. info – hláskové, morf., významové či co
výslovnost cizích slov
morfologicko gramatická informace

subst.: konc. genitivu, rod
verb: vid
ost.: zkratka sl. druhu

problematické koncovky
původní jazyk
stylistické nfo – expresivní, vulg., – pokud se týká všech významů slova

prej problém v seminárkách meh

makrostruktura – od hesla nalevo

ja budou pro heslo vybirana hesla (zda se bude nestovat zkratky, části komposit, jak to bude řazeno)

mikrostruktura – od hesla napravo

heslový odstavec, co to bude obsahovat apod.
základem je vysvětlení významu

polysémie většinou diferenc. arabs. cislicemi

významová definice

jak jej popsat?
názory se hodně mění
jedna z možností – vyjít ze slovotvorného významu

boháč – ten, kdo je bohatý
myslitel – *ten, kdo myslí // ten, kdo plodně, hluboce myslí nad závažnými věcmi, …

nemela by obsahovat definice kruhem

synonyma

u expr., slang., vulg. – dává se neutrální equiv.

nestování

formální/lexikalisovaná deminutiva

korunka (zubu)
mají vlastní význam

specifikační sufixy

mechanické krácení

narozky – zkrátí se a resufixuje

2014-04-08 12:35:40

Význam (sémantika)

jazykový kód nese význam
zajímá laika, je velmi důležitý
lingvistika se významem moc nezabývala donedávna, protoze je neuchopitelný (forma ano)

je subjektivní, jsme odkázání jen na náš mozek, což je nahovno

lingvistika při formování pohledu na sémantiku čerpá z filosofii
logická analysa jazyka – lingvisti kritisují NL pro sém. vágnost (polysémie, …) → snaží se desambiguovat NL
Bertrand Russel [spelling?]
Wittgenstein 1, Wittgenstein 2

Wittgenstein 2

rak. logik, filosof
Filosofická zkoumání

vyvrátil názor na nutnost desambiugace a očištění NL
říká, že vágnost vede ke kreativitě
reálný význam se tvoří až ve výpovědi (pragmalingvistika)

na W2 navázala GB lingvistika, Oxford (Searl)

pragmalingvistika, reference, mluvní akty
jen filosofická, logická rovina, pohled z hlediska významu

Gottlob Frege

východisko pro logickou analysu
velmi odkazovaný příklad dvojí typ významu: večernice a jitřenka
na jím popisovanou vyzn. dichotomii přišel už John Stuart Mill
práce O smyslu a významu (Über Sinn und Bedeutung)
Sinn, Bedeutung – dva pohled na význam

bralo se, že význam výrazu je to, co výraz označuje (nejvyšší hora světa → kopec Mt. Everest)
Večernice a Jitřenka
1. pohled – stejný význam

na co výraz ukazuje
obě ukazují na planetu Venuši

2. pohled, jiný význam

jak je objekt mentálně zadán ve výrazu, jak to bereme
jeden říká, že to je první věc na obloze večer, druhá poslední věc na obloze ráno

Bedeutung

objekt sám
reference (denotace/extense)

Sinn

co se o něm říká, mentální zadání výrazu (konstrukt), pevně spojen s výrazem, nikoliv s formou ?
lingvisticky většinou tohle

Reference, referenční význam

o kom o čem co: Moje sestra je lékařka.
nejdřív musí proběhnout identifikace (*Stůl je modrý.) – referenční zakotvení

referenční akt – vyčleňování (predikování) objektu, o němž pak budeme něco kvákat dál
referenční výraz dostává referenční význam

specialisované identifikační prostředky

propria
osobní, ukazovací zájmena
deixe (?)
kombinace určité deskripce

už Frege upozornil na to, že všechna autosémantika mají Sinn, ale některé z nich plní referenční funkci

jádrem predikátu jsou výrazy jen se Sinn
chceme-li zachovat pravdivost / zjistit pravdivost – neco veritate – hodíme tam výraz s jiným sinn, ale zůstane refereční význam

moje sestra je lékařka / maminka mé jediné neteře – sestra / maminká má neteře: má stejnou referenci

chceme-li zachovat pravdivost, ale změnit Sinn, tak musíme použít jedině synonyma

moje sestra je lingvista / moje sestra je jazykovědec

Příklad:

A: Vítěz od Slavkova měřil 153 cm.

ref. výraz: vítěz od Slavkova – ukazuje na Napoleona
B: Poražený od Waterloo měřil 153 cm.

ref. výraz: Poražený od Waterloo – taky na Napoleona

platí if true(A) then true(B)

A: Napoleon byl vítězem u Slavkova.

B: Napoleon byl poražený u Waterloo
nelze říct, že pokud platí A, platí B.

pro nás nejdůležij
Ludolf Carnat – používá pojmy extense, intense pojmu

extense

překl.: rozsah pojmového významu výraz
třída objektů (třída denotátů), jež můžeme správně označit pojmem na základě znalosti jeho významu
trochu blízká Bedeutung

intense

blízká Sinn
mentální zadání významu
sémantické rysy významu výrazu (význam slova stůl – víme, co to je)

Základy sémiotiky

Sémiotický trojúhelník

designace = odráží
signifikace = vyjadřuje
denotace = označuje
čerchovanost – forma nevyvolává skutečnost přímo

obsah jazykového znaku (pojem)

význam:

a: prototypické rysy, průměr třídy objektů
b: zobecnění … ??

blízké Sinn

objekt (skutečnost)

Bedeutung

Charles Morris

základy teorie znaku
přidal syntax a pragmatiku znaku

spojení s ostatními znaky se projeví na významu

definice modelu lexikálního významu podle Leecheho

Lexikální vyraz můžeme chápat jako myšlenkově zpracovaný a jazykovým ztvárněním ovlivněný korelát reality (odraz skutečnosti) schopný obsáhnout i zobecnělé citové dojmy a jiné postoje mluvčího k pojmenovávané realitě nebo situaci promluvy.
lexikální význam jako systémová hodnota se pak aktualisuje a obměňuje v různých promluvách (pragmatické hry)

Geoffrey N. Leech – Sémantika

základ lexikální sémantiky
specialisuje se na korpusovou lingvistiku
kapitola 7. typů výzamu (jde o autosémantika)

konceptuální složka významu – zákl. pojmové jádro významu, nejstabilnější, společné u daného slova (mělo by být), odlišuje třídu od jiné třídy
kolokační složka – asociační složka významu – některá slova dostanou význam z druhé části své kolokace (blond (vlasy), hejno (*skotu), tratoliště (krve))
konotační složka – kon. význam – nabalené věci na společné jádro, vyplývají z osobni/skup./kulturní zkušenosti (žena – v 19. stol.: za plotnou, rodit děti; v 21. stol.: no, skoro stejně, akorát vařit neumí]); hodně diferenciované (geograficky, společensky, chronologicky), můžou se měnit i behěm života jedince
sociální a teritorální složka – nfo o soc. a ter. zařazení mluvčího, nebo jak chce působit; chlupatý × policisti – význam stejný, různé příznaky; oni nevijou co jijou – stř. Mor., současnost
emoční složka- hlavní část pragmatiky, postoj mluvčího (hodnocení (evaluace) skutečnosti, promluvy, partnera pos./neg.); emoc. výrazy (džemík) součástí kategorie expresiv; expresivita != emoc. přístup (může být aby promluva byla nečekaná);

Jaroslav Zima: Lexikální expresivita, 197x.

inherentní – expr. hodnota je na lex. jednotce vidět z formy bez nutnosti kontextu (psisko, -ňu, -ouš)
adherentní – bez kontextu se nepozná, ale sys. zakotvená (chrápe (místo spí), starej (místo manžel))
kontextová – vznikne pragmaticky až v kontextu

reflektovaný význam – u polysémie; použije se v jednom významu, ale je v tom trochu toho druhého. Jdu spát s Greplem a Karlíkem – spí má i sexualní podsložku
mění se význam u výpovědi posunutím aktuální větného členění – (slovosled; téma, réma)

základní, nocionální složka

konceptuální, kolokační

pragmatické – ostatní buď do šiorce chápané konotační sl., nebo do šir. cháp. pragmatické sl. (postoje, konotační, …)

2014-04-15 12:44:00

29. 04.

papír, 30 úkolů na slovníky

zjistit, v jakém slovníku nejlépe najít odpověď na danou otázku

Přístupy k popisování významu

americký deskriptivismus (nezávislá paralela strukturalismu) zkoumá formu, význam úplně stranou, prý ho nelze popsat
behaviorismus – psychologický směr, snaží se zavést objektivitu v psychologii

"můžeme zkoumat jen pozorovatelné chování", lze ho popisovat jen tím, co to chování vyvolalo a co bylo následkem: stimul, reakce
zbytek je černá díra
kontextualismus: význam výrazu lze poznat jen z toho, v jaké situaci byl vysloven

aby se význam dal objektivně zkoumat, bylo by nutno znát všechny kontexty, cože je nemožné → nelze zkoumat význam
proti tomu Chomský etc. – mentalisté: jsme schopni výrazy používat, pročež introspekcí jsme schopni zkoumat tu černou díru, které říkáme mozek (/mysl)
behavioristé: lidé ale evidentně nemají přesně vyhraněné významy (bolest, …)
mentalisté: když se na něčem shodne většina mluvčích, pak je to objektivní, i když je to info vytažené z individuální černé skříňky

analytická pravdivost – kdo nemá rodiče, je sirotek – ano

syntetická p. – pracuje se znalostmi reality, nutno mít zkušenost se světem – všichni lidé jsou menší než tři metry – nelze rozhodnout

rozhodnutí na základě zkušeností s lidmi, nemáme znalost, že by existovali 3m lidé, ale nevyplývá to z jazyka a není to omezené na náš svět a nemáme dokonalou znalost našeho světa etc.
když řeknu "je to nepravda", je to syntetická pravdivost
procházka si ukousl nos – a co když má prothesu?

Zkoumání významu v jazyce

Aristoteles

genus proximum

nadřazený význam (candát je ryba)

diferencia specifica

diferenční rysy na stejné úrovni (uvede se, čím se candát liší od ostatních ryb)

postuláty

definice významu – stručná, složená ze slov významově jednodušších
vyhnout se definici kruhem
všechna pojmová slova by měla být definovatelná
pojmový význam (pojem) je zadán přesným výčtem abstraktních rysů

Anna Wierzbicka

už 50 let se živí svým směrem
sémantické primitivy – složky, na něž se rozkládá význam lex. jednotek
každé slovo lze opsat užitím vždy významove jednodušších slov (až se dojde k významove nerozložitelným slovům – sémantické primitivy)
údajně všechny jazyky světa je mají
slova rozložíme na Sinn – stavební kameny -, z těch je pak možno postavit jakýkoliv význam

John Locke

Gottfried Wilhem Leibnitz

všiml si, že v některých Aristotelových post. je kontradikce – 2. a 3. postulát se v určitém kroku začnou vylučovat (dojde se k definici kruhem)
došel k tomu, že jsou slova tak jednoduchá, že definovat nejdou

komponentová analysa

vezme dvě významově blízká slova jedné třídy
klade je proti sobě → vyextrahuje diferenční rysy, pak popíše +/-rys

žena/muž
dívka/chlapec

stačí mužský_sexus, dospělost pro odlišení těchto 4 slov

dívka [-MUŽSKÝ_SEXUS, -DOSPĚLOST]

vyextr. prvek – sém

terie: mělo by z určitého množství sémů jít postavit jakýkoliv jazyk

prakticky nelze, ale je jich méně než všech významů, takže se to hodí v PLinu

u abstraktních rysů to jde, u denotativních (popis reality) moc ne

2014-04-22 12:39:29

dva přístupy k významy

lexik. význam je pevně daný, stálý a přesně vymezitelný

exist. dostačující a nutné podmínky, které definují význam

význam je vágní

Teorie o ukládání významu

momentky

slovo se ukládá jako série momentek, které skládá na sebe, nove vjemy kontroluje proti těm jednotlivým snímkům

dost nereálné (obrovské množství dat, pouze grafické, nedá se to moc generalisovat (kočku v jiné situaci nepoznáme))
nepoužitelné pro abstraktní pojmy
teorie zastávaná psychologií

průměrování významů

uložený význam se vytváří postupně z pozorovaných objektů, jejichž rysy se průměrují (ukládají se jen společné rysy, pojmové jádro významu)
model tradičního výkladového slovníku

Teorie pevného seznamu

je uložen stálý význam a vedle jsou uloženy nestálé konotace v encyklopedických znalostech o světě
otázka, co je ten stálý význam

negační pravdivostní testy

"moje teta je starý mládenec" – ne, musí být muž
"můj kanárek je starý mládenec" – ne, musí být člověk
"můj 4měsíční bratr je starý mládenec" – ne, musí být dospělý

problém – kdy je člověk dospělý? subjektivní

"papež je starý mládenec" – ne, protože on to má v popisu práce být svobodný

exkludovat napevno zaměstnance kat. církve apod.
co když farář vystoupí v 50 letech z církve? pořád je problém ho označit za starého mládence…

Význam omezit nelze

neostré hranice významu, syndrom rodinných podobností

záda, ráno – nelze definovat, kde začíná/ají a končí – neostré hranice

syndrom rodinných podobností

Wittgenstein
slovo dostává význam až v konkrétním užití
hra – vše, co může být hra

Filosofická zkoumání – doporučená kniha

teorie prototypů – Eleanor Rosch – představa ideálního prototypu, zkoušíme ostatní objekty napasovat na prototyp, stačí, když se mu podobají, míra podobnosti je subjektivní a posouvá se pragmatickými okolnostmi

kanárek

vrabec

vlaštovka
holub
kachna
bažant
páv
pštros
tučnák
výr

Významové vztahy

Asociační test
sex žena
strom kácet
rys zvíře
vlasy blond
muž mladý
… květina
tramvaj pomalu
žena: nejčastějí matka, muž – muž je nejsilnější opositum, matka je podřazen významově, žena je prototyp pro matku
kácet: všichni strom, založeno na typickém spojení
zvíře: pes – stejně jako matka (hyperonymum, hyponymum)
mladý: většinou starý, protože oposice má prioritu

paradigmatické a syntagmatické významové vztahy

(čistě významově bráno)
p.: vybírá z množiny zástupných prvků

synonymie, opositnost (jdu pomalu/rychle), hyperonymie (koupit si nábytek/stůl), hyponymie, kohyponymie (souřadnost)
horizonántální, vertikální (hyponymie, hyperonymie)

s.: spojují se do řetězce

nazvatelné vztahy
kolokabilita – systémová sémantická potence slova spojovat se s jinými slovy (zelený se může pojit jen s konkréty)

monokolokabilní jednotky – poulit oči, tratoliště krve – jedinečné spojení

pročíst si v příručnici o významových vztazích 2014-04-29 12:45:49

Paradigmatické vztahy

míra, typ podobnosti, nelze je řetězit
nejpodobnější – synonymie
synonymie – asymetričnost, protože x forem na 1 význam
homonymie, polysémei – symetričnost opačná k ↑

Synonymie

ztotožňuje se s relací ekvivalence (oboustranná implikace)
výroky A, B mají stejné referenční hodnoty, pravdivost A implikuje pravdivost B a vice versa

A: Tatínek je lingvista; B: Tatínek je jazykovědec

musí to být stejný tatínek (referenční shodnost)

symetrická, transitivní relace
A: Starej chrápe; B: Manžel spí

významově (pojmnově) jsou synonymní, ale přesto se liší (pragmaticky, stylisticky, sociálně)

totální synonyma – dvě slova totálně zaměnitelná ve všech kontextech se stejnou frekvencí

skoro neexistují, jenom přejaté a domácí slovo (lingvista × jazykovědec)
dvě taková domácí slova by byla zbytečná

jakmile se uděje pojmový posun, říká se tomu částečná synonymie
… částečná synonyma lišící se pragmatickými rysy

specifikační částečná synonymie

červený, rudý

intensifikační částečná synonymie

inherentní, adherentní cosi
elativ – vyšší stupeň adjektiva, ale neřekne se tam, s čím se to porovnává (potenciálně porovnání se středem)

byla to silnější paní

Zpracovaný úkol

1. omšelý

etymologický slovník, Rejsek / Šmilauer

machek

2. červený anděl

Nova slova v češtině – slovník neologismů, "záchranář"

Olga Martincová
Co v slovnících nenajdete (takový pseudo)

3. muňtawý

Josef Jungmann, česko-německý slovník, breptavý, koktavý

4. -táž

retrográdní slovník

5. líče

kachňátko, Č. jazykový atlas, PSJČ, příručka

prachaticko?

6. fénix

fénixe | fénixa, fénixové | fénixi

SSČ, příručka, slovník cizích slov

7. třinec

zeměpisná jména v čechách, moravě, slezsku

8. flašinetl

PSJČ, příklady z beletrie

9. Bečov

(tepelsko)bečevský

SSČ příloha vlastních jmen na konci

10. freqadj

frekvenční slovník, buď abecední nebo absolentní fr. řazení

11. něm eq. fras

fraseologický slovník, cizojazyčné ekvivalenty

12. uzbek

uzbečka

SSČ, příl. vl. jmen

13. miežditi

(malý) slovník staročeský

očarovat, zklamat

14. prve

(PSJČ – stylový příznak)

SSJČ – obecný
SSČ – hovorový → spisovne
pouze kodifikacni slovniky → jsou dva

15. kadlec

kadlce – příručka

16. petruša

Knapová: Jak se bude jmenovat vaše dítě

ofic., zastaralé

17. pauza

fr, lat, gr

akad. slovník cizích slov

18. dcaf

SSČ, zkratka pro repetici slova

19. narkolepsie

akad. sl. ciz. slov

chorobná spavost

20. pedikura

SSČ, cizí slova…

21. sedeni

SSČ, obě varianty

22. fištron

etymologický slovník

z nemciny

23. olmík

SSČ, fem.

24. dceřiný

SSČ, přiručka, …

25. smrdi jako herodes

fraseol. sl., herodes vrazdil deticky

26. sedl/sednul

přirucka, SSC, …

sedl

27. curackovo procesi

bramborove sisky, dialekt. slovnik, PSJC

28. mimo + genitiv

není, SSČ, prirucka,… → vazba s 4. padem

29. byt pod patoflem

fras. sl. → Y

30. musí

přirucka

musí, musejí

Slovníky

retrogradní slovník – eleonora slavíčková
etymologicky sl. – machek
Antonín Profous – Místní jmnéna v čechach
hosak, sramek – pomístní jména na morave a ve slezku
frekvenční slovník mluvene cestiny
cermak a kol.: slovnik ceske fraseologie a idiomatiky

vyslo 2., v 80. dilech (4 svazky)

2009 – nově větné frasemy, evropske unikum

slovnik starocesky – gebauer

jen do pulky abecedy

navazala AVČR → starocesky slovnik

Knapová: Jak se bude jmenovat vaše dítě
Akademicky slovnik cizich slov – kodifikacni
Slovnik neologismu – neni kodifikacni
slovnik ceske fraseologie a idiomatiky
bartos: moravsky dialektologicky slovnik
vojtova: hanacke nareci
cesky jazykovy atlas
jiri haler a kolektiv
thesaurus jazyka ceskeho – preklad [rošetovského].wtf()
wordnet – db slov propojena vyznamy slov

Random poznámky

synonymie, opositnost, hyperonymie, hyponymie, kohyponymie, polysemie, homonymie a prechody mezi nimi
opositnost – prirucni mluvnice uvadi vektorova oposita; lisi se jen smerem (do-z, k-od) ale jinak smerem: dnes kontrarni oposita, hladka je spojuje s konversivnosti, samostatny vztah blizky opositnosti
konversivnost: koupit – prodat
kontrarní a kontradiktorická oposita – rozdil

kontrárni: mlady × stary (if A then !B)

kontradiktorická: mrtvy × zivy (tataz implikace ale navic není-li A musí být B, není-li B musí být A; není nic mezi nimi) – obcas se jim rika polární

hyperonymie, hyponymie

neni to symetricky vztah→ plati jeli ruze, je kvetina, ale ne je-li kvetina, je ruze

asymetricka, transitivni relace

tahle hierarchie miva jen max 5 stupnu v NLP, vic je akorat umelych nekde v termin