FF:CJA009/D Současný český jazyk – morfologie II
Last update: 2014-06-22 20:20:09 UTC
Obsah
2014-02-19 12.37:34
Číslovky
- adverbiální, adjektivní
- lexikální
- derivovaná v syntaxi
- nějaké slovo má adv. morf., protože je v určitém kontextu
- → dané slovo má někdy adj. morf, někdy adv.
- adj.: slouží k vyjádření shody (když je před jménem nebo v predikát. pos. musí shody vyjádřit)
- adv.: nemusí vyjadř. shodu – rozvíjí sloveso
- pětinásobn-é zvětšení objemu – před jménem, vyjadřuje shodu
- objem se zvětšil pětinásobně – rozvíjí sloveso → adv.
2014-05-14 17:29:30
Poznámky k ukončení
- cislo
- cislovky, typy, jejich sem., morf vlastnosti
- morf.: chovaji se jako jmena
- synt: vyjadruji schodu
- sem. vyjadruji pocet, druh, ..
- "ktera z naselduyjicich frazi obsahuje cislo, definujte jaka to je cislovka (sem., synt…)"
- pluralia tantum, vlastnosti
- kolektiva
- trochu podrobnejc
- ze to je spec. kategorie slov, jmena ktera, morf. jsou sing., ale semanticky pluraly
- jak se derivuji
- pad
- o to je padovy synkretismus, typicke priklady u jmen, adjektiv, ..
- jaky je vztah mezi padem a argumentovou/valencni strukturou
- defaultni vztah mezi urcitym aktantem a jeho padem (e.g. beneficient je dativ, …)
- "v kterem syntaktickem kontextu ma agens instrumental" (bud v kont. pasiva nebo verb substantiva)
- pad prideluji i predlozky → otazka na predlozky
- 2 typy – primarni, sekundarni
- nektere prideluji vic padu, (eg. systematicky rozdil…)
- rod
- prirozeny – fem., masc.
- gramaticky – u neuter arbitrarni, ma tri hodnoty
- prechylena jmena, jmena mladat – podstata a formy prechylovani
- "dokazte ze existuji nejen zivotna masculina ale i ziv. feminina" – ze to je relevantni gramaticka kategorie (posesivni sufixy)
- vid
- 4 testy na odliseni perf. a imperf.
- vid jako kategorie co se realisuje pomoci tematickych sufixu nebo prefixu
- sekundarni imperfektiva – typicka struktura
- 2 kategorie prefixu – lex, superlex
- "prefix ten a ten je zaroven lex. a zaroven superlex – jaky typ vyznamu vyjadruje a ilustrujte na prikladu"
- definice slovotvornych kategorii
- rict jake vlastnosti maji ty zklady, z nichz kat. derivuje, jake vlastnosti ma vysledek (slova v kategorii) a jakymi formami se slova derivuji
- napr.
- cinit. jmena – der. z verb, byvaji nedokonavy, cin. jm. jsou ziv. masculina, derivuji se sufixy temi a temi
- "oznacte mnozinu slov, ktera patri k jedne slovotvorne kategorii a popiste jeji strukturu (aka viz vyse)"
- deverbalni jmena
- cinitelska
- prostredkova
- dejova
- jmena mist
- denominalni jmena
- prechylena jm.
- jmena mladat
- deminutiva
- kolektiva
- konatelska jmena
- deadjektivni jm
- denominalni adjektiva
- denominalni/deadjektivni verba
- kauzativa
- inchoativa
- lokalisacni
- prefixace,
- otazka na derivacni historii
- "uvedte priklad slova, ktere ma tuhle der. hist. X > Y > Z, napiste co vzniklo u kazdeho kroku, …"
- X -b > Y {jm. prostredku} -a > Z {jm.XY?}
- "ukazte v jakych kat. muze derivovat ten a ten sufix"
- prirucni mluvnice – slovotvorba
- mutace, transposice, .. nejsou dulezity