Základ	Kořenový der.	Kmenový der.
lež-et	leh-ϕ_N¹-(ϕ)_masc	lež-e-n-í
han-ět	han-ϕ_N-(a)_fem	han-ě-n-í
zkouš-et	zkouš-k_N-a_fem	zkouš-e-n-í
stav-ět	stav-b_N-a	stav-ě-n-í
syč-et	syk-ot²_N	syč-e-n-í

1: nominalisatory 2: sluchové vjemy, atmosf. jevy – tlukot, hukot

Odlišnosti

Kořenové deriváty	Kmenové deriváty
málo produktivní	hodně produktivní
nezachovávají reflexivitu modlitba se*	zachovávají reflexivitu modlení se
nemají vid začít s výstavbou začít se stavbou	zachovávají vid začít s *vystavěním začít se stavěním
pouze lexikální prefixy výtah, povýtah*	superlexikální p. vytažení, povytažení
neschopny vyjádřit agens zkouška žáků_pat učitelem_ag*	licencují agens učitelovo zkoušení žáků
omezení kvantity přístavba	bez omezení kvantity přistavění

Změny kvantity vokálů

dloužení prefixů na základe délky kořene – hodnota prosodické skupiny – 3 móry

V-VV	VV-V
fem.	masc. i fem.
na-ráž-ka	ná-raz
u-ráž-ka	ú-raz
		nádrž, výtah

Místní

názvy míst, na nichž se provádí činnost zdrojového slovesa
-na

her-na

-árna

kov-árna

-írna

bal-írna

-iště

nalez-iště
produktivní, ale jako N → N (hrad-iště) [??]

Denominální jména (N → N)

Přechýlená

rodově nespec. jména
-ice

slon-ice

-ka

učitel-ka

-kyně

žákyně

-ová

mistrová

-na, -evna, -ovna, -ezna, …

královna, carevna, princezna

Jméná mláďat

velmi produktivní
-e

ptáč-e

Deminutiva

-ek, -ík (masc)

ptáč-ek, stař-ík

-ka (fem)

fen-ka

-ko (neutr)

dítko

Kolektiva

sémanticky plurál, málo produktivní
-stvo

učitel-stvo

listí

Konatelská jména – nomina actoris

popisují osoby, jež mají blíže nespecifikovanou relaci se zdrojovým jménem
Naše řeč: „… jména konatelská (nomina actoris), tvořená od jmen věcí a označující osobu, která je k takové věci v nějakém činném vztahu…“
nekomposicionální (význam není odvoditelný z významu zdroj. jména)
občas podobná činitelským – nakladatel – ale ten nic nikam nenakládá, ten vydává knížky; proběhla lexikalisace
-ář

rybář

-éř

bankéř

-ník

zlat-ník

-ist-a

basista, houslista

-íř

hrnčíř

-ák

cirkusák

-ik

chemik

-ec

pouze z komposit
dřevorytec

Deadjektivní jména (A → N)

abstrakta
z kvalitativních adjektiv
-ost

srdečnost, mužnost

Denominální adjektiva (N → A)

Relační

vyjadřují vztah mezi valenční posicí a zdrojovým jménem (cihlová zeď)
nestupňovatelná
-n-ové sufixy nejsou produktivní (na rozdíl od -ov-ých suf.)
-ov

kov-ov-ý, lip-ov-ý, sdrc-ov-ý

-n

z "normálních" i látkových jmen
strop-n-í, srdeč-n-í

-ov-n

bankov-n-í, erb-ov-n-í

-en

z látkových jmen
ln-ěn-ý, kož-en-ý

-sk

manžel-sk-ý, moř-sk-ý

Kvalitativní

vyjadřují vlastnost, kvalitu → může mít stupně → stupňovatelnost
od stejných jmen jsou relativní i kvalitativní A – srdeční (záchvat) ~ srdečný (člověk)
-n

radost-n-ý, čest-n-ý, tuč-n-ý

základem derivace abstrakt a inchoativních/kausativních verb

srdečnost
rozradostnit, zmužnět

Podobnostní

význam "podobný zdrojovému N"
podobnost vnitřní

mezkovité chování

podobnost vnější

válcovitá loď

-ovit-ý

soudk-ovit-ý, trubic-ovit-ý

-itý

vrásčitý

-ov-ý [??]

fial-ov-ý

-ovsk-ý

nerud-ovsk-ý

-oid(n)-í

europoidní

-av-ý

zlatavý

Objektově posesivní

význam "mající zdrojové N"

flekatý – mající flek

-(n)at-ý

derivace z N
srstn-at-ý, zub-at-ý

-ϕ-ý

derivace z NP
hrub-o-srst-ϕ-ý

-nat-ý

těl-nat-ý

-ovit-ý [??]

kopc-ovit-ý

-ovan-ý

květ-ovan-ý

Denominální verba (N → V)

lokalisační

transitivní, vyjadřují lokalisaci
X_agens způsobuje, že Y_{patients/zdroj. jméno} bude na/v Z_{místo, kde bude Y}

krémovat (Petr_A krémuje_{přesouvá krém_P} boty_loc.)
číslovat, pepřit, …
produktivní

zdroj. slovo udává, kam se patiens přesouvá

X_agens přesune Y_patiens na/do Z_{místo označované zdrojovým jménem}
garážovat, škatulkovat

Denominální/deadjektivní verba (N/A → V)

Kauzativa/faktitiva

X způsobuje, že Y je [zdrojové N/A]
akční mutace, často nutný prefix
i-kmeny
modř-i-t, zlat-i-t, o-mlad-i-t

výjimky: pěn-i-t (??-kmen)

Inchoativa

X se stává [zdrojovým N/A]
prostá mutace
n-kmeny, občas a-, e-kmeny
omlád-nou-t, modr-a-t_a-kmen, zlát-nou-t_n-kmen, zkamen-ě-t_e-kmen

Deverbální adjektiva (V → A)

z příčestí (koupen → koupený)

to be completed

Prefixace sloves

většina prefixů formálně identická s primárními předložkami

kromě vy-, vz-, roz-, pře- – nejsou předložky

význam bývá stejný, ne vždy:

u-: stát u – prostor. lokalis. × ustát – lexikalisovaný význam
pro-: dojít pro pivo × pro-jít

často se kombinuje prefix s danou předložkou

na-lepis na papír, do-běhnout do cíle

morfologické alternace

e ~ ϕ: u předložek i prefixů (pod- ~ pode-)
V ~ VV: jen u prefixů (za-jít ~ zá-chod, vy-jít ~ vý-chod)

od-, vy- jsou ohraničené zepředu, ale ne zezadu
po- je měrový prefix, který ukončí neohraničenost ↑

proto nemůže být po-do-táhnout, páč do- už ohraničuje zezadu

čistá perfektivisace = nelze utvořit sekundární imperf. (na-psat)
atenuativa – vyjadřují malou míru

na-běhat se, na-péct

Gramatické vlastnosti prefixů

perfektivisují

psát → popsat

transitivisují

derivují transitivní slovesa
spát → uspat koho/co

obligatorisují objekt

psát [dopis] – napsat dopis (protože napsat *ϕ

Kumulace prefixů

LP = lexikální prefix – mění význam

prostorový nebo idiomatický význam

SP = superlexikální prefix – stojí nad významem (nemění jej)

vyjadřují aktionsart (vyjádření ohraničenosti slovesa nikoliv gramatickými, ale lexikálními prostředky, "způsob slovesného děje")
temporální nebo měrový význam

SP-LP-sloveso

do-pře-svědčit

SP-SP-sloveso

po-po-skočit

*LP-LP-sloveso

-prefixy

do, na, nade, ob, od, po, pod, pro, před, pře, při, roz, se, u, v, vy, vz, za

	‌prostorový význam	‌idiomatický význam	‌temporální a měrové významy (Aktionsart)	‌Čistá perfektivizace
	‌(PMČ: lexikální modifikace) A	‌(PMČ: lexikální modifikace) A	‌(způsob slovesného děje) B	‌C
do	‌do-hodit	‌do-hodit „zprostředkovat“	‌do-psat (kompletace)	‌
na	‌na-lepit	‌na-být „získat“	‌na-péct (kumulace) na-běhat se (velká míra)	‌na-psat
nad	‌nade-psat	‌nad-bíhat „podlézat“	‌	‌
ob	‌ob-točit	‌ob-šlehnout „okopírovat“	‌	‌
od	‌od-nést	‌od-platit „pomstít se“	‌	‌
po	‌po-sypat	‌po-jít „zemřít“	‌po-skočit (malá míra) – atenuativa po-střílet (distribuce)	‌
pod	‌pod-lít	‌pod-vést „zradit“	‌	‌
pro	‌pro-skočit	‌pro-pást „ztratit“	‌pro-tančit (skrz časový úsek) perdurativa, pro-pít (kompletace)[??]	‌
před	‌před-ložit	‌před-určit .predestinovať	‌	‌
pře	‌pře-skočit	‌pře-svědčit „získat“	‌pře-psat (opakování)	‌
v	‌při-plavat	‌při-znat „odhalit“	‌při-barvit (malá míra)	‌
roz	‌roz-pažit	‌roze-znat „identifikovat“	‌roz-bolet (začátek) – ingresiva	‌
s	‌se-skočit, s-bít	‌se-hnat „opatřit“	‌	‌
u	‌u-razit	‌u-razit „pohanit“	‌	‌u-běhnout
v	‌v-ložit	‌v-trhnout „udělat invazi“	‌	‌
vy	‌vy-táhnout	‌vy-běhat „získat“	‌	‌
vz	‌vz-létnout	‌vz-křísit „obnovit“	‌	‌
z	‌	‌	‌z-ulámat (distribuce)	‌z-blednout
za	‌za-nést	‌za-říznout „usmrtit“	‌za-plavat si (saturace)	‌

Vid (aspekt)

vyjadřuje ohraničenost
ohraničený kontext (resultativní) – namaloval obraz / maloval obraz
neohraničený ~ (aktuální) – *napíšu dopis / píšu dopis

Testy perfektivity

‌	Perfektiva	Imperfektiva
fázová slovesa	ne	ano začnu psát
analytické fut.	ne	ano budu psát
present vyjadřuje přítomnost (aktuální implementace presentu)	ne napíšu	ano píšu
durativní adv.	ne	ano píšu hodinu

determinovaná slovesa pohybu – divná: jít, jet, letět (*začnu jít, budu jít, ale jdu (vyjadřuje present) hodinu (jako imp.))

frekventativa – taky část. imperf. – začnu chodívat, *práve chodívat

Aktionsart

sedět, sedat, sedávat-sedávávat-…, sednout – durativum, iterativum, frekventativum, semelfaktivum
rozdíl mezi a-, e-, n-kmeny

sed-ě-t – durativum
sed-a-t – iterativum
sed-nou-t – semelfaktivum (a perfektivum)

morfa

perfektiva typicky prefigovaná
neprefig. perf.:

prostá perfektiva: koupit, skočit, dát
semelfaktiva: seknout

sekundární imperfektiva – utvoř. z prefig. perfektiv – nakoupit → nakupovat
semelfaktiva – víceméně utvořitelná jen od sloves multifasových, aka. popisujících rozlčlenitelný děj (sekat × volat)

Sekundární imperfektiva – morfa

-va

pře-plav-a-t → pře-plav-á-va-t, z-modr-a-t → z-modr-á-va-t

-ova

pře-krout-i-t → pře-kruc-ova-t, ode-ps-a-t → ode-pis-ova-t

-a

na-tř-í-t → na-tír-a-t, obe-sr-a-t → obe-sír-a-t

-e

za-clon-i-t → za-clán-ě-t, vy-tvoř-i-t → vy-tvář-e-t

Rod

inherentní (vnitřní) vlastnost jmen
v cs 4 rody
motivace na dělení masc. na +anim a -anim

rozdíl mezi homonymními činitelskými a prostředkovými jmény (nosič, nosič)

-Anim

lze privlastňovat jen neshodným přívlastkem a rod je u nich arbitrární

podobná sémantika: židle, křeslo, taburet
podobná fonologie: most, cist-a, měst-o
↑ různé rody

u odvozených jmen určuje rod sufix (nos-n-ost)

nosič na kufry_-Anim / nosič kufrů_+Anim (adnomin. gen.)

vícerodá jména

essay, hřídel

+Anim

2 přirozené rody – m, f (vs. 3 gramatické – m, f, n)
[+Neu +Anim]

jména mláďat sufixem -e
kot-ě, sel-e
[+Hum]

páže, hrabě
referují k oběma rodům, gramaticky přecházejí k masc.
výjimka děvče – referuje pouze k fem.

[-Hum]

saranče, kotě

[-Neu +Anim]

ideálně isomorfie mezi gram. a přir. rodem, ale ne.
muž, bratr, sestra, syn, dívka, … – označují jen "svůj" rod
běžně referují k oběma rodům

většinou gram. masc. (učitel, občan, tygr)
někdy ne (žába, koza)

mapování gramatický – přirozený rod

typ muž, žena

specifikován jen přirozený rod, gramatický je z něj odvoditelný

typ děvče

oba rody musí být specifikováný, protože přir. a gram. se liší

typ batole, učitel, žába

nespecifikován přirozený, tj. může referovat k oběma

Pád

formální vyjadření role jména ve větě
shodový (shoda v jmenné sk. – velkým kulatým čvercem) konfigurační (závislý na syntaxi) rys
pád přidělují struktury s verbálními rysy (slovesný kořen) a předložky

sloužit manželce ~ služba manželce
lokál vždy přidělován předložkou

Předložky

předložky se 2 pády

na, o, v, po: Acc/Loc
nad, pod, před, s, mezi: Acc/Instr (kdo s koho)
za: Gen/Acc/Instr (za vlády Karla IV / postavil se za Marii / stál za Marií)

primární předložky

od, do, před, po, při, pro, pod, u, za v, ob, na, s, bez, k, o před

sekundární ~

vznikly z autosémentik
kromě, vyjma, okolo, uprostřed, kupříkladu

Odlišnosti primárních a sekundárních předl.

slabičná struktura

sek. mají min. 1 vokál

vokalisace

prim., které končí na C, mají vokalis. formy (před ~ přede)

asimilace znělosti

prim. se asimilují, sek. nemusejí, ale mohou
s: [s prahou / z brnem]
napříč: [napříč prahou / napříč/napřídž bulharskem]

přízvuk

tvoří jeden tak s násl. slovem (v rámci jedné PP)

os. a relativ. zájmena vyžadují po prim. př. j → ň

jeho se nebojím / z něho mám strach

prim. nemohou stát samostatně

šel k *ϕ, šel kolem

Předložky a prefixy

prim. předl bývají i verbální prefixy

roz-, vy-, vz-, pře- nejsou předložky
k, bez nejsou verb. prefixy

vokalisace

1slabičné P a prefixy se chovají stejně (ze státu ~ zestátnit, z trápení ~ ztrapnit)
P s alternujícím vokálem -||- jinak (od pnutí ~ odepnutí, nad psem ~ nadepsat)

asimilace – stejná pro P a prefixy
přízvuk – stejný pro P a prefixy
alternace V~VV

jen v prefixem alternuje (při-ložit ~ pří-loha)

vliv na kvantitu

jen prefixy mohou ovlivňovat kv. předcházejícího vokálu

synkretismus

1 morfém = 2 významy

Číslovky

různé slovní druhy označující kvantitu
kombinují se s plurálem (krom 1), nekomb. se s pluralii tantum
vyjadřují shodu s počítaným slovem (dvě/dva…)
posice

prenominální: pět dívek
postponová: dívek bylo pět
kopredikátová: dívka byla pátá

Morfosyntax

jeden

shoda v čísle, pádě, rodě, životnosti
zájmenná flexe
plur. shoda s plur. tantum (jedny kalhoty), u normálních slov spouští plurál reinterpretaci na souborovou/druhovou číslovku (jedny karty)

dv-a, ob-a

shoda v čísle, pádě, rodě (+Masc/-Masc)
duálové sufixy

tř-i, čtyř-i

shoda v čísle, pádě
vyjma genitivu nominální flexe (bez tří/třech orangutanů)

5-19, cet

shoda v čísle
2 pádové sufixy – -ϕ / -i
syntakticky v Nom/Acc jako jména – počítané slovo má Gen(numerativ), jinak se shoduje oboje

přišli dva chlapci × přislo pět chlapců
o dvou chlapcích × o pěti chlapcích

tisíc, milion, …

morf. i syntakticky jména
inherentní rod,
SG i PL flexe
kombinují se se zákl. číslovkami
počítaný předmět vždy v Gen
if PL bez základní číslovky (tisíce diváků) → reinterpretace na neurčitou č.

Gramatikalisované číslovky

kupa, hromada, moře
relativní věty – hromadu přátel, které/*kterou jsem viděl

hromada zde není syntakticky jméno, nemůže se k ní tedy vztahovat vzt. věta

pronominalisace – nelze hromadu nahradit zájmenem: viděl jsem hromadu knih a obdivoval je/*ji
modifikace číslovkou – *(dvě hromady přátel) × dvě hromady knih
redukce morf. tvarů – naprostej nesmysl (s moře pivem jsem tam nepočítal, ale to mi přijde jako blbost, by nikdo neřekl)

produktivní = synchroně derivuje nové formy

stalinistický – příslušnost ke skipine (-ist-), jaký to je adj.?
subjektově (individuálně) posesivní A
předurčit – vážně idiomatický?