$title Výpisky - morfologie $1 Obecná morfologie - morf - základní jednotka v konkrétních jazykových promluvách - morfém - ZJ v jazykovém systému (nejmenší jednotka, která nese význam) - tvarotvorný základ - nemění se při ohýbání - ~ formant - zbytek, který se při ohýbání mění - kořen - lexikální význam slova - afixy - gramatické/slovotvorné významy slova - paradigma - kompletní soubor tvarů slova (vzoru) $1 Slovní druhy - základní - plný význam (autosémantika), ve větě základní členy (subst., adj., slovesa) - nástavbové - zastupují zákl. VČ. (zájmena, číslovky, příslovce) - nesamostatné - synsemantika (předložky, spojky, ..) - nabývají významu až při užití - lze dělit dle - obsahu (autosémantika, syntetika) - morfologie (ohebné, neohebné) - syntax (samostatné (subst., .., číslovky, nesamostatné (spojky, částice, ...)) $2 Přechody - zpodstatnělá adjektiva - hostinský, průvodčí, ... - zájmena - naši (přišli) - slovnědruhová homonymie - vznik přenesením slova z jednoho druhu do druhého (večer, spíš (chrníš / spíš něco udělám), pila (káva / řeže)) $2 Gramatické kategorie - rod, číslo, pád $3 Rod - kategorie nižšího řádu, způsob flexe (m, f, n) - přirozený - m/f, podle reálného rodu - lexikální - %_kočka_ označuje femininum zvířete - morfologický - %_řidička_ - syntaktický - podle shody (%_váš choť, vaše choť_) $3 Životnost - u konatelského sufixu je skloňování životné, i když jde o neživotné věci (%_dělenec, dělitel, ledoborec, ...) - občas dublety $3 Číslo - singulár, plurál - dva soubory tvarů při deklinaci - singularia tantum - jména látková (voda), abstraktní (spánek), hromadna (uhlí), vlastní, přípona -stvo, -ctvo, -oví (stromoví), -ina (chudina) - pluralia tantum - (ústa (jedna, dvoje, ...)) - vyjádření čísla číslovkou či shodou u nesklonných jmen - dva atašé, nový atašé, noví atašé $3 Pád - s nominativem se pojí jen cizí předložky %_kontra, alias, versus_ - povrchové (morfologické) pády - vyjádřené tvarotvornými sufixy - vyjadřují relaci mezi slovy - hloubkové (sémantické) pády - ?? - přímé pády - předmět, podmět - většinou bez předložky - nepřímé - zbytek - předložkové - lokál vždy předložkový - shoda (v čísle (%_Petr spí_), čísle a rodě (%_Petr byl pochválen_), čísle, rodě, pádě (%_Petr je chytrý_)) - může být porušena - vykání - numerativ $2 Kolísání koncovek $3 Masculina životná $4 Pán - normálně hoste, pane - u bratr, mistr, apod. %*alternace* - bratře, ale jen někdy (inženýre) - někde vokativ podle %/muž/: muži, anděli $4 Muž - učiteli, lovče $4 Soudce - vokativ sg. shodný s nominativem - v pluralu soudci/soudcové $3 Masc. neživ. - většinou distribuce závisí na syntakt. fci, kterou slovo má ve větě - %_schovat se do kouta, bez koutu (ni jediného koutu)_ - nepravidelné - %_bez peněz, tisíc, obyvatel, Loun, Poděbrad, ..._ $3 Feminina - kolísají mezi píseň, kost - %_velmoc (o velmocech/velmocích), lest (o lstech/lstích), čeleď (bez čeledi/čeledě), paměť (o pamětech/pamětích) - u žena v gen. pl. alternuje %_ou_ s %_u_: bouda -> bud, houba -> hub $3 Neutra - v loc. sg. -ě/-u (městě/městu) - zakončení -ko, -go, -ho, -cho -> v loc.sg. -u (%_kongo, ucho, blaho, jablko_) - zakončení -dlo obvykle -e/-ě (divadlo) - zakončení -ctvo/-stvo -> -u (ptactvo) - občas dublety + alternace (mléku/mléce, břichu/břiše) - působí také syntaktická fce: - -u když jde o objektový (předmětový) význam (o autu) - -e/-ě když adverbiální (v autě) - přejatá slova -u - loc. sg. u zakončení -ko, -go, -ho, -cho - koncovka -ích (ne -ech jako měst-ech) - %_jablcích_ - jen -ách u koťátka (zdrobněliny) a přejaté vyrazy - %_koťátkách, antibiotikách_ - dubleta u -isko - %_střediscích / střediskách_ - -ách často augmentuje - %_strniscích / strniskách_ $1 Slovesa - syntetické tvary = jednoslovné, jednoduché - oznamovací prézens činný, imperativ, infinitiv, příčestí, přechodníky, futura dokon. sl. + sloves pohybu - %_dělat, jedu, pij!, ponesu_ - analytické tvary = složené z více prvků - préteritum, antepréteritum (předminulý), pasivum, futura nedok. sl. - %_budu běhat, budu dělat, byl jsem vyloučen, byl kradl, jel jsem, kradl_ $2 Futurum $3 Nedokonavá slovesa - futurum[být] + infinitiv: %*analytické futurum* (opisné) - %_budu kupovat_ (kupovat) - spojitelná s fázovými slovesy (začít, přestat) $3 Dokonavá - prézentní forma slovesa: %*syntetické futurum* - %_koupím_ (koupit) $3 Slovesa pohybu - záleží na vztahu k cíli: %_běžet (někam), běhat (každý den)_ - %*determinovanost, indeterminovanost* - tvoří se synteticky prefixem "po-" - %_poběžím × budu běhat_ $2 Pasivum $3 Opisné - sloveso [být] + n-participium - %_Dům je stavěn._ $3 Zvratné (reflexivní) - slouží k deagentisaci - sloveso[3.os.] + se - %_Lidé tam stali u oken. -> Stálo se tam u oken.* - obyvkle dojde k vynechání jednoho zvratného "se" (Lidé se seběhli -> Seběhlo se se × Seběhlo se.) - inherentně reflexivní slovesa (IRS) - smát se - smát sebe - umínit si - umínit sobě $2 Osoba - impersonále - %_prší_ - v preteritu se 3. os. vyjadřuje (mj.) absencí pomocného slovesa (%_šel_ = implicitně 3. os.) - asymetrie osoba/číslo - 1., 2. os. - symetrický vztah mluvčího a adresáta - 3. os. - objekt mimo komunikaci - konvencionalisované nepatřičené formy osoby/čísla - vykání, plural majesticus, etc. $2 Čas - absolutní (vztah k okamžiku promluvy) a relativní čas (relativnost - vztah dvou dějů z hled. jejich souběžnosti/následnosti v čase) - empirické (přítomnost/minulost) - neempirické (budoucnost) - formální časy - préteritum, futurum, prézens $2 Způsob (modus) - indikativ, imperativ, kondicionál - kond. ve 3. os. sg. občas shodný s 2. os. sg.: - %_Bůh_ suď, kdo je kdo - buď %_vůle_ tvá - budiž %_světlo_ - už dvanáctá odbila, chval %_každý_ duch Hospodina $2 Rod (genus verbi, diathesis) - činný (activum) - agens v podmětu - syntetické - trpný (pasivum) - agens na pozadí - analytické formy - být, mít, modální slovesa - netvoří pasivum - konstr. s "se" - reflexivní pasivum: %_staví se_ $3 Reflexiva tantum - vždycky reflexivni $3 Transitivní slovesa - předmět ve 4. pádě (závazná rekce akusativní), v pasivní formě se předmět dostává do role podmětu - %_Napsat dopis × Dopis byl napsán._ - ???: - předmětové přechodné sloveso - předmětové nepřechodné sloveso $2 Vid - schopnost slovesa vyjadřovat dokončenost děje - dokonavá slovesa nevyjadřují aktuální skutečnost, nedok. ano - vidová defektnost - imperfektiva/perfektiva tantum - sekundární imperfektiva - vytváření imperfektiva ze sloveso, které bylo prefigováním zperfektněno (%_ps-át[imperf] -> do-ps-at[perf] -> do-pis-ov-at[imperf]_) - ze sloves, která byla už původně perfektivní, to nejde (%_zabít, přizabít_) - nenásobená slovesa - jeden průběh děje (nesl) - násobená slovesa - opakovanost (nosíval, nosil, ...) - iterativa - házet (× hodit) - frekventativa - chodívávat - perf. a imperf. se od sebe liší: - imperf. jsou kombinovatelná s fázovými slovesy - perf. nemají schopnost vyjádřit přítomnost - imperf. tvoří analytické futurum, příp. synt. futurum pomocí prefixu "po-" (poběžím) - imperf. lze kombinovat jen s durativními adverbii - %_jíst %/hodinu/_, perf. jen s normálními %_dojíst %/za hodinu/_ $2 Aktionsart - sémantická klasifikace sloves (e.g. resultativa, exhaustiva, etc...) - v cs gram. tradici není běžné $1 Adjektiva - jmenné gramatické kategorie - kvalifikační - vlastnost (%_moudrý, horký_) - relační (vztahová) (%_vyroben ze dřeva, studentský spolek_) - nelze stupňovat - řadí se k nim i posesivní adj. - stupňování - positiv - komparativ - superlativ $2 Flexe - složená - novější, běžná - jarní, mladý - jmenná - smíšená - přivlastňovací zájmena - otcův, matčin - nesklonná - nespisovná, cizí $1 Zájmena - bezrodá (já, ty) - teoreticky i %_kdo, co_, ale chovají se poněkud rodově (příznaky masc. animatum/inanimatum) - rodová - měkká - %_váš, náš_ - tvrdá - %_onen, ten_ - smíšená - %_všechen_ - smíšená - %_můj, tvůj_ - někdy skloň. tvrdé (mého), někdy měkké (mojí) - sám - podle vzoru mladý - složená deklinace, jen A možna jmenná - %_sama, samu, samo, samy, samy, sama_ - nesklonná - %_jeho, jejich, jehož, jejichž_ $1 Pojmy - téma (tematický vokal, tematická role) - tematický vokál - vokál mezi kořenem a suffixem (nepatří ke kořeni, ale není ani sufixem) - numerativ - a) slovní druh udávající obecnou významovou povahu užitého substantiva, nutný při počítání, spojování s číslovkou, klasifikátor (např. v čínštině); b) pád počítaného předmětu (genitiv plurálu) po číslovkách typu pět, šest, kolik, mnoho. - supletivismus - existence dvou nebo více různých základů v souboru tvarů některých slov(př. já - mě, my - nás, člověk - lidé) - (ne)prefigovat - spojovat s prefixem - partitiv - v cs kvantitivní genitiv - obecně mluv. pád označující neurčité množství něčeho (%_nabrat vody_) - predikativ - nepřímý pád - pád použitý s předložkou - vázany kořen - kořen, který se mění podle toho, má-li prefix nebo ne (%_nos-it, s-náš-et_) - nulový morf - morfoném - aleternace v strukturalsmu jako morfonémy ?? $1 Distribuce alomorfů - morfém[instr.sg.] ve jmenné deklinaci 3 alomorfy - popsat distribuci - %_-í_ - %_-ou_ (feminina, %_sluha_ (a-kmen)) - %_-em_ (u masculin, neuter) $2 Morfologická - závisí na tvaru, v jakém slovo je (zda v gen.sg. nebo gen.pl nebo whatever) - %_-í, -on, -em_ $2 Fonologická - ovlivněno hláskovým okolím (zda je to na konci, nebo před velárou nebo whatever) - %_růža_ - 'u' u velár, v ostatních případech 'e' $2 Lexikální - slovní, záleží na významu slova, podle toho je ten nebo onen tvar - %_růží, růžou, nožem_ - různý fonol. kontext -> není fonologické - lexikální distr. - spojen s konkrétním morfémem / kořenem - GenPl: - -í -> %_moře_ (%_moří_) - {} -> %_hřišťě_ (%_hřišť_)