Český úřad zeměměřický a katastrální

                                                                         V Praze dne 28. dubna 2003

                                              Čj.: 724/2003-22



                    Pravopisná pravidla pro standardizaci pomístního názvosloví

Psaní počátečních a velkých písmen


Český úřad zeměměřický a katastrální  stanoví podle § 3 písm. a) bodu 4 zákona č. 359/1992 Sb., o
zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů:


                                               Čl. 1

                                          Předmět úpravy

1.     Tato pravidla upravují postup katastrálních úřadů a Zeměměřického úřadu při stanovení
závazné podoby (standardizace) pomístních jmen uváděných ve státních mapových dílech zpracovávaných
a vydávaných v jeho působnosti.

2.     Pravidla se nevztahují na vlastní jména místní – oikonym (jména obcí, jejich částí, ulic a
veřejných prostranství, obydlených objektů apod.) a názvy územních celků – administrativní
choronyma (názvy krajů, okresů, základních sídelních jednotek, územně technických jednotek).


                                               Čl. 2

                                   Způsob psaní pomístních jmen

1.     Pro standardizaci pomístních jmen má zásadní důležitost určení způsobu psaní (pravopis)
jmen, přičemž základní problémy s tím spojené, včetně nutné tolerance, řeší Pravidla českého
pravopisu.

2.     Pomístní jména jednoslovná se píší s velkým začátečním písmenem.

3.     U víceslovných pomístních jmen zásadně platí, že velké počáteční písmeno se píše vždy
v prvním slově.

Příklady: Studený potok, Horní mlýnský rybník, Kozí hřbety, Staré panské pole, Černá blata, U
vápenky, Pod lesem, U bohuslavické cesty.

4.     Při standardizaci pomístních jmen se rovněž píše velké počáteční písmeno v každém vlastním
jménu (propriu) obsaženém ve víceslovném pomístním jménu. Pokud jsou existující zeměpisná jména
součástí jiných zeměpisných jmen, zůstává jejich pravopis nezměněn.

Příklady: Teplá Vltava, Velký Tisý, Malá Haná, Díly u Lhotky, Tály za Tišnovem, Na Bílé hoře,
K Nové Vsi, Za Brněnkou, U Nováka, Na Širokého, U Dlouhých, Louky ve Vrbinách (pokud Vrbiny jsou
pomístním či místním jménem). Toto pravidlo platí také u jmen Velký Lhotský rybník, Malý Lhotský
rybník, Přední Malý díl, Zadní Malý díl, pokud jednotlivé objekty vznikly dělením plošně většího
objektu, v těchto případech Lhotského rybníka, Malého dílu.

5.     V případech, kdy nelze doložit propriálnost části víceslovného pomístního jména, resp. její
původ, velké počáteční písmeno se píše jen na začátku sousloví.

Příklady: Na kovářově – není-li doloženo, že pomístní jméno vzniklo z osobního jména Kovář, Velký
mrákotínský rybník, Malý mrákotínský rybník - jde-li o různé objekty bez souvislosti a pomístní
jméno Mrákotínský rybník není doloženo.

6.     Pokud existují jmenné varianty typu Na kejbalech/Kejbaly, může jít o pojmenování pozemků
nacházejících se např. na kopci jménem Kejbaly. V tomto případě je možné psaní Na Kejbalech (jméno
kopce se stává součástí jména pozemků), obdobně Baba, Na Babě. Jinak platí pravidlo uvedené v
odstavci 5.

7.     Pravidla uvedená v odstavcích 2-6 se vztahují na víceslovná pomístní jména bez ohledu na
počet slov ve jménech, např.: Záhumenice ze severní strany, Na dolních loukách pod dědinou,
V dílech u Cihlářova křížku, Na nivách u rosecké seče, Za vodou na lhotské straně. Vztahují se
rovněž na víceslovná pomístní jména, ve kterých se vyskytují slova s dnes již nejasným významem
nebo cizího původu: Na zadním úvaru, Frantova lícha, Pod perkem, Široký mážokr.


                                               Čl. 3

                                             Účinnost


Tato pravidla nabývají účinnosti dnem 1. května 2003.





Ing. Bohumil Janeček

                                                              ředitel odboru řízení územních orgánů