PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 V. volební období __________________________________________________________ 1045 Návrh zastupitelstva kraje Vysočina na vydání ústavního zákona kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. Návrh zastupitelstva kraje Vysočina na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. Návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2010 kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. I Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb., se mění takto: V Čl. I bodu 10 se slovo "Vysočina" nahrazuje slovy "Kraj Vysočina". Čl. II Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. DŮVODOVÁ ZPRÁVA A/ OBECNÁ ČÁST a) Zhodnocení platného právního stavu Právo na samosprávu územních samosprávných celků je zaručeno ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Tento princip je rozveden v sedmé hlavě Ústavy, která obsahuje hlavní zásady základů územní samosprávy. Sama Ústava počítá s přijetím dalších právních norem, které budou obsahovat bližší úpravu těchto otázek. Takovou právní normou je ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. Podle Čl. I bodu 10 tohoto ústavního zákona je kraj Vysočina jakožto vyšší územní samosprávný celek definován následovně: „Vysočina se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou". Kraj Vysočina jakožto předkladatel návrhu ústavního zákona využil práva daného mu § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podal Zastupitelstvu kraje Vysočina materiál k předložení návrhu novely ústavního zákona č. 347/1997 Sb., kterým by byla iniciována změna názvu kraje z „Vysočina" na „Kraj Vysočina". Zastupitelstvo kraje Vysočina svým usnesením ze dne 2. 2. 2010 rozhodlo předložit návrh ústavního zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání. b) Odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy. Důvodem uvažované změny názvu kraje Vysočina je především posílení identifikace Vysočiny jako jednoho ze 14 krajů České republiky u jeho občanů, s důrazem na skutečnost, že jako jediný nemá uveden ve svém názvu slovo „kraj". To činí mnohdy velké komplikace při uzavírání smluvních vztahů s obchodními partnery i občany kraje Vysočina. Významným důvodem jsou také zápisy do katastru nemovitostí, kde je bezchybný název územního samosprávného celku nutností pro zapsání nemovitosti do příslušné evidence. Jako velmi problematická se jeví také otázka oficiálního pojmenování orgánů kraje -hejtmana, zastupitelstva, rady i krajského úřadu. Pokud totiž název kraje neobsahuje slovo „kraj", pak by se toto slovo nemělo užívat ani v případě pojmenování orgánů kraje (a protože by se i v názvech - vlastních jménech mělo v češtině skloňovat, pak jsou v současné právní situaci správné názvy orgánů „Hejtman Vysočiny", „Zastupitelstvo Vysočiny", „Rada Vysočiny" a „Krajský úřad Vysočiny"). V mnohých případech může užitím současného správného názvu kraje nebo některého z orgánů kraje dojít k omylu nebo nejistotě na straně některé fyzické nebo právnické osoby z území kraje nebo i mimo něj, na straně veřejnosti. Problematické jsou i překlady oficiálních názvů. Zaznamenány byly i negativní reakce na možnost snadné záměny názvu kraje s obchodními firmami (názvy) řady společností resp. podnikatelských subjektů a obchodních značek (názvů) různých produktů. Navrhovaná úprava názvu vyššího územního samosprávného celku dále sleduje překlenutí problémů souvisejících s používáním názvu kraje při komunikaci s orgány veřejné správy a dalšími adresáty práva. Od 1. listopadu 2009 došlo ze strany orgánů veřejné správy k zasílání písemností prostřednictvím datových zpráv, což činí nemalé problémy právě u kraje Vysočina, jehož datová schránka zní pouze na „Vysočina" a dochází tak ke kolizím, kdy některé datové zprávy pro Katastrální úřad pro Vysočinu končí v datové schránce kraje Vysočina. Další oblastí je oblast soudnictví, kde soudy nižších i vyšších instancí nerespektují název kraje Vysočina a dochází tak k nesprávné interpretaci názvu územního samosprávného celku. S ohledem na legislativně-technický charakter navrhované úpravy je navrženo, aby předkládaný návrh ústavního zákona nabyl účinnosti dnem vyhlášení. c) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Návrh ústavního zákona se nijak nedotýká ústavním pořádkem České republiky garantované rovnosti mužů a žen. d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s akty práva Evropské unie. Návrh ústavního zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Právo ES se na danou problematiku nevztahuje, návrh ústavního zákona je tudíž plně kompatibilní s právem ES. f) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Přijetí ústavního zákona nevyvolá nároky na státní rozpočet, bude znamenat dílčí náklady související se změnou názvu vyššího územního samosprávného celku pro kraj Vysočina. Kraj Vysočina předpokládá náklady spojené se změnou názvu kraje na max. 0,5 mil. Kč. B/ ZVLÁŠTNÍ ČÁST K Čl. I: Navrhovaná úprava názvu vyššího územního samosprávného celku sleduje překlenutí problémů souvisejících s používáním názvu kraje při komunikaci s orgány veřejné správy a dalšími adresáty práva. K Čl. II: S ohledem na legislativně-technický charakter navrhované úpravy se navrhuje, aby předkládaný návrh ústavního zákona nabyl účinnosti dnem vyhlášení. V Jihlavě dne 2. února 2010 MUDr. Jiří Běhounek, v.r. hejtman kraje Vysočina